Bleskový průzkum Eurobarometru FL011EP: Průzkum médií a zpravodajství 2022

Evropští občané jako celek důvěřují tradičním vysílacím a tištěným médiím jako zdroj zpráv spíše, než on-line zpravodajským platformám, uvádí tento specializovaný bleskový průzkum Eurobarometru. Televize dominuje jako primární zdroj zpravodajství (75 %), a to platí zejména pro starší generace. Veřejné televizní a rozhlasové stanice jsou celkově nejdůvěryhodnějším zdrojem zpráv v EU (49 %), po nichž následuje tisk (39 %) a soukromé televizní a rozhlasové stanice (27 %). 72 % všech respondentů si pamatuje, že nedávno četli, viděli nebo slyšeli o Evropské unii, a to buď v tisku, na internetu, v televizi nebo v rozhlase.

Hlavní zjištění průzkumu, který v rámci EU proběhl v měsících duben – květen 2022:

Povědomí a vybavení
• 72 % respondentů odpovídá, že nedávno četli, viděli nebo slyšeli něco o Evropské unii, ať už v tisku, na internetu,
televize nebo v rozhlase; 57 % nedávno četlo, vidělo nebo slyšelo něco o Evropském parlamentu.

Mediální zvyky
• Jako primární zdroj zpráv dominuje televize (75 %), zejména u osob starších 54 let (85 % přistupuje ke zprávám prostřednictvím televize). Následují online zpravodajské platformy (43 %), poté rozhlas (39 %) a poté platformy sociálních médií a blogy (26 %). Tisk je na pátém místě (21 %). Mladší respondenti mnohem častěji, než starší respondenti používají při přístupu ke zprávám platformy sociálních médií a blogy  (46 % lidí ve věku 15–24 let vs. 15 % 55+ let).
• Přestože jsou tradiční zdroje zpráv – zejména televize – důležité, 88 % respondentů dostává alespoň nějaké zprávy online prostřednictvím chytrého telefonu, počítače nebo notebooku (oproti 10%, kteří online zprávy nevyhledávají vůbec).
• Mezi těmi, kdo přistupují ke zprávám online, 70 % využívá pouze bezplatný zpravodajský obsah nebo bezplatné zpravodajské služby.
• Respondenti, kteří přistupují ke zprávám online, byli dotázáni, co je vede k tomu, že pravděpodobně článek otevřou: 54% odpovědělo, že titulek relevantní jejich zájmům má větší pravděpodobnost, že online zpravodajský článek otevřou a  37% si myslí, že je důležité, aby důvěřovali zpravodajskému kanálu, který zpravodajský článek zveřejnil.

Kanály sociálních médií
• Většina respondentů používá Facebook (67 %), WhatsApp (61 %) a YouTube (56 %). Mezi 15-24letými je Instagram nejpoužívanější platformou sociálních médií (79 %). Mezi nejmladšími respondenty jsou běžné také TikTok (49 %) a Snapchat (43 %).
• Ve všech věkových skupinách asi polovina respondentů používá sociální média k zasílání přímých zpráv přátelům a rodině a nejméně čtyři z deseti používají sociální sítě, aby sledovali zprávy a aktuální události (44 %–46 %), ale existuje rozdíl ve zvycích zveřejňování: 28 % 15–24letých zveřejňuje svůj vlastní obsah na sociálních sítích ve srovnání s 15 % lidí ve věku 55+. 

Nejdůvěryhodnější mediální zdroje
• Tradiční vysílací a tištěná média a jejich online verze mají vyšší hodnocení jako důvěryhodné zdroje zpráv, než online zpravodajské platformy a kanály sociálních médií (např. Instagram a YouTube). 49 % respondentů očekává, že jim veřejnoprávní televize a rozhlasové stanice budou poskytovat pravdivé zprávy, následuje tisk (a jejich online verze ) – zvolilo 39 %. Na druhou stranu, soukromé televize a rozhlasové stanice (a jejich online formát) jsou citovány 27 % jako důvěryhodný mediální zdroj.

Vystavení dezinformací a fake news 
• 10 % respondentů si myslí, že za posledních sedm dní byli „velmi často“ vystaveni dezinformacím a falešným zprávám (fake news); 18% odpověď že se to stalo „často“ v posledních sedmi dnech. Respondenti v Bulharsku jsou obecně ti, kdo nejpravděpodobněji odpoví, že v posledních 7 dnech byli vystaveni dezinformacím a fake news (29 % „velmi často“ a 26% „často“), zatímco u respondentů v Nizozemsku je taková pravděpodobnost nejnižší (3 % „velmi často“ a 9 % „často“).
• Většina respondentů je přesvědčena, že dokáže rozpoznat dezinformace a falešné zprávy: 12 % se v tomto ohledu cítí „velmi jistě“ a 52 % „poněkud jistě‘. Míra důvěry v rozlišování mezi skutečnými zprávami a falešnými zprávami klesá s věkem a zvyšuje se s úrovní vzdělání.

Podrobná zpráva ke stažení Media_&_News_Survey_2022_FL011EP_report_en (v AJ – pdf) a odkaz na zdroj zveřejnění ZDE

 

K jednotlivým zjištěním jsou vydány i info listy dle výsledků v jednotlivých státech EU – a to v angličtině i národních jazycích: Country Factsheets in English + Country Factsheets 

Info list k České republice v ČJ Media_&_News_Survey_2022_FL011EP_factsheet_cz_cs

Média a zpravodajství 2022 – shrnutí pro Českou republiku – část dezinformace a fake news



 


 

 

Datum sběru dat v terénu: duben 2022 – květen 2022

Datum vydání: července 2022
Vydavatel: Evropský parlament 


Zpracovávaná data

Zpracované datové soubory pro průzkumy Eurobarometr jsou zveřejňovány ve formátu.xlsx.

  • Svoboda „Země/EU“ Soubor obsahuje četnost a prostředky nebo jiné syntetické ukazatele, včetně základních bivariátních statistik popisujících distribuční vzorce (vážených) odpovědí pro každou zemi nebo území a pro (vážené) výsledky EU.
  • Volume AP „Trends“ Soubor porovnává s předchozími průzkumy (váženými) frekvencemi a prostředky (nebo jinými syntetickými ukazateli včetně základních bivariátních statistik popisujících distribuční vzorce odpovědí); směny pro každou zemi nebo území předpokládané ve svazku A a pro (vážené) výsledky.
  • Volume AA „Skupiny zemí“ Soubor obsahuje (označené) frekvence a prostředky nebo jiné syntetické ukazatele, včetně základních bivariátních statistik, které popisují distribuční vzorce (vážených) odpovědí pro skupiny zemí určené řídící jednotkou ES.
  • Volume AAP „Trendy skupin zemí“ Soubor obsahuje posuny oproti předchozímu průzkumu v (vážených) frekvencích a prostředcích (nebo jiných syntetických ukazatelích, včetně základních bivariátních statistik popisujících vzorce distribuce odpovědí); změny pro každou skupinu zemí předpokládané ve svazku AA a u (vážených) výsledků.
  • Svazek B „EU/sociodemografie“ Soubor obsahuje (označené) frekvence a prostředky nebo jiné syntetické ukazatele, včetně základních bivariátních statistik popisujících distribuční vzorce odpovědí pro EU jako celek (vážené) a křížově zvýrazněné přibližně 20 sociodemografickými, sociálně-politickými nebo jinými proměnnými, v závislosti na žádosti řídícího útvaru ze strany ES nebo řídícího útvaru ostatních veřejných zadavatelů.
  • Bolume BP „Trends of EU/sociodemographics“ Soubor obsahuje posuny oproti předchozímu průzkumu v (vážených) frekvencích a prostředcích (nebo jiných syntetických ukazatelích, včetně základních bivariátních statistik popisujících vzorce distribuce odpovědí); směny pro každou zemi nebo území uvedené ve svazku B výše) a pro (vážené) výsledky.
  • Svazek C „Země/sociodemografie“ Soubor obsahuje (označené) vážené frekvence a prostředky nebo jiné syntetické ukazatele, včetně základních bivariátních statistik popisujících distribuční vzorce odpovědí pro každou zemi nebo území, které jsou zjišťovány odděleně a jsou křížově rozlišeny přibližně 20 sociodemografickými, socio-politickými nebo jinými proměnnými (včetně regionálního členění).

Pro soubory a dotazníky SPSS se prosím obraťte na GESIS – Leibniz Institute for the Social Sciences: https://www.gesis.org/eurobarometer

Share Button