Průvodce budováním vztahů s romskými uprchlíky z Ukrajiny v evropských zemích

Před nedávnem jsme přinesli překlad článku, jenž se věnoval Romům v Ukrajině v dobách druhé světové války a dnes, v časech války Ruska proti Ukrajině. Současná válka vyhnala ze svých domovů miliony Ukrajinců, včetně osob romského původu. Článek zmiňoval mimo jiné práci romské ženské organizace Čirikli /Chiricli (Чіріклі), jejíž rozsah působení jde značně nad rámec přímé pomoci pouze romské komunitě – jako dobrovolnice se zapojují i do distribuce humanitární / potravinové pomoci všem potřebným, vnitřně přesídleným osobám nebo organizují pro své dobrovolníky působící např. na hranicích jako mediátoři a mediátorky, školení. Organizace se ale zapojuje třeba i do plánů obnovy měst a obcí po skončení války. Jen prosté projití např. facebookových stránek této organizace je docela fascinující, protože demonstrují akceschopnost a energii ukrajinských neziskových organizací obecně, včetně těch romských. 

Čirikli maji ale zajímavou i publikační činnost a na jeden velmi potřebný produkt z poslední doby se podíváme.

Od února 2022 uprchlo před válkou v Ukrajině do zemí EU přes 100 000 Romů, což přidělalo vrásky mimo jiné sociálním pracovníkům v řadě členských států – často nevěděli, jak vlastně mají účinně pomáhat osobám z jiného („neznámého“) sociokulturního prostředí a s jazykovou bariérou. Zaregistrovali jsme menší vlnu běženců z komunit ukrajinských Romů i u nás, a to díky „kauze“ dvojího občanství a tzv. nejasnosti, zda lze těmto uprchlíkům poskytnout humanitární pomoc, když jsou teoreticky občany i jiného státu EU (Maďarsko). Problému se mimochodem věnoval i výzkum společnosti PAQ Research , který je přehledně zesumarizován ve zprávě serveru ROMEA pod názvem Třetina romských uprchlíků z Ukrajiny zažila v ČR diskriminaci, většina dětí vypadla ze vzdělávacího systému. Zneužívání dvojího občanství výzkum vyvrací (článek doporučujeme pozornosti).

Jak uvádí Čirikli, mnoho sociálních pracovníků v zemích EU se snaží vybudovat efektivní komunikaci s přicházejícími romskými komunitami a všemožně se snaží jim účinně pomoci. Na základě dotazů, které organizace od sociálních pracovníků obdržela i na základě jejich zkušeností se sociálními strukturami, a to od roku 2011 (školení ROMED, studijní kurz pro Národní pedagogickou universitu M. Dragomanova, Standard sociální mediace), připravili průvodce, který může pomoci k navázání lepší komunikace s romskými uprchlíky v ČR i dalších přijímajících zemích. Průvodce je přeložen do 5 jazyků, včetně češtiny.

Verze Průvodce v několika jazycích lze v pdf stáhnout zde. Českou verzi Průvodce budováním vztahů s romskými uprchlíky z Ukrajiny v evropských zemích jsme přidali i na náš web.

Ukázky z Průvodce

V určitých regionech lze Ukrajinské Romové rozdělit do podskupin podle dialektu a náboženství – Servové, Ruské Romové, Vlaši, Lovárové, Kotláři, Kalderaři, Ukrajinsko-maďarské Romové (Ungři), a krymští Romové. Romská komunita na Ukrajině je velmi heterogenní. Jejich životní podmínky v místním
kontextu závisí na historii regionu a vztahu mezi hlavní populací území a menšinou, jazyku, kterým obyvatelé oblasti mluví, městských nebo venkovských životních podmínkách. Místní podmínky a situace také ovlivňují problematiku lidských práv, se kterou se Romové v konkrétní lokalitě či regionu potýkají.

Kde bydlí romské rodiny/skupiny?
Usazují se ve městech, vesnicích nebo osadách?

Romové žijí po celé zemi, ale hustota jejich osídlení se region od regionu liší. Romové jsou soustředěni především v těchto oblastech: Zakarpatská, Oděská, Charkovská, Čerkaská, Doněcká, Dněpropetrovská a Záporožská.

Největší počet geograficky izolovaných Romů bydlí v Zakarpatské a Oděské oblasti. Většinou bydlí na venkově, v kompaktních romských osadách: skutečně dvě největší romské osady na Ukrajině se nacházejí v Zakarpatské oblasti ve městech Mukačevo (asi 7 000 Romů) a Beregovo (asi 5 000 Romů).

Většina Romů na Ukrajině žijí sedavým způsobem. V západní části Ukrajiny existuje několik nomádských skupin, které sezónně migrují za prací do střední a dalších částí Ukrajiny.

V tradičních a uzavřených komunitách – nejvíce segregovaných – má taková komunita vždy vůdce. Je autoritativním tradičním vůdcem, kterému se říká „baron“ nebo „starší“, a působí jako prostředník a vyjednavač v komunikaci a vztazích mezi romskými komunitami (osady), místními úřady a orgány činnými v trestním řízení. Veřejní aktivisté
z romských komunit přitom podotýkají, že „instituce baronů či tradičních vůdců“ ztrácí moc a postupně zaniká.

 

Jaké jsou vztahy romské komunity s majoritní společností?

Romské komunity jsou často izolované od zbytku společnosti. Důvodem je nedostatečná informovanost veřejnosti o romské komunitě a tím i předsudky a stereotypy a nedůvěra romské komunity vůči zbytku populace. V případech, kdy romská rodina nebydlí v romské osadě, ale mezi zástupci jiných národností, dochází k aktivnímu kontaktu se sousedy. V mnoha regionech místní odbory kultury pořádají dny, kdy zástupci různých kultur seznamují lidi s jejich tradicemi a zvláštnostmi, a pravidelně pořádají samostatné akce věnované šíření informací konkrétně o romské kultuře mezi obyvatelstvem. 

Romové jsou v médiích často zobrazováni jako zločinci. Zprávy o Romech se zaměřují především na kriminalitu, násilí a imigraci jakožto hrozby pro veřejnou bezpečnost. Romské ženy jsou často obviňovány z podvodů, krádeží a únosů dětí. Novináři a média si jen částečně uvědomují svou roli a příspěvek, a to jak k podněcování rasové nenávisti a diskriminaci, tak k boji proti nim. Hlavním problémem, který je třeba řešit, je to, jak zvýšit přístup Romů, a zejména
romských žen, ke stávajícím příležitostem k odborné přípravě, aby získali dovednosti, které je mohou učinit konkurenceschopnějšími na trhu práce. Hlavní překážkou je, že způsobilost pro takové kurzy vyžaduje středoškolské vzdělání (nebo alespoň 9 tříd), což mnoho Romů nemá, zejména ženy, které předčasně ukončí školní docházku.
Oficiální statistiky o současné míře nezaměstnanosti Romů neexistují, ale podle přibližných údajů romských nevládních organizací je zaměstnáno pouze 38% Romů.

Složitější je situace s zaměstnáním romských žen, které se nacházejí v nepříznivých podmínkách na trhu práce. Zejména romským dívkám je často odepřen přístup ke vzdělávání kvůli jejich vyšší míře negramotnosti, jakož i silným tradičním stereotypům o úloze a odpovědnosti žen v rodině, romské komunitě a společnosti jako celku.

Jakými jazyky mluví romské rodiny/skupiny a který z těchto jazyků preferují při komunikaci s (ne)Romy a proč?

Romské subetnické skupiny na území Ukrajiny představují Servové (Servurja) či levobřežní Romové (největší romská skupina na Ukrajině) a Vlaši (Vlahurja), jejichž jazyk patří do ukrajinské dialektové skupiny. Další skupinou Romů, která se vyvinula na území Ukrajiny, jsou krymští Romové, jejichž jazyk zaznamenal velký jazykový a etnografický
vliv místního turkického obyvatelstva. Vlašská je třetí největší jazykovou skupinou, do které patří moldavští Romové (Oděská a Černovická oblast), z nichž někteří (Kišiněvští Romy) se ve 20.–30. letech 20. století usadili v Doněcké a Luhanské oblasti. Do této skupiny patří i Kalderaři a Lovárové, kteří žijí v malých skupinách po celé Ukrajině.
Čtvrtou jazykovou skupinou je Karpatská skupina, do které patří Slovenští (Servika Roma) a Maďarští (Ungrika Roma) Romové žijící v Zakarpatské oblasti. 

Kromě ukrajinštiny, ruštiny a romštiny mluví Romové v závislosti na regionu také rumunsky, maďarsky, slovensky a polsky.

Jaké hodnoty jsou důležité pro romskou komunitu?

Romové považují Romanipen za svou největší hodnotu – je konvenční překládat toto slovo jako „romský duch” nebo „romská kultura”, ale význam tohoto slova je poněkud širší. Romanipen je romský duch, romská podstata, romské právo, připravenost a touha řídit se romským právem, vědomí příslušnosti k romské společnosti, soubor romských povahových rysů atd. Ve skutečnosti je za Roma považován i etnický Nerom, pokud má Romanipen. Obvykle se jedná o adoptované dítě neromského původu, které vyrostlo v rámci romské kultury.

DOPORUČENÍ PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

Jaké komunikační prostředky jsou nejúčinnější při práci s romskými rodinami/skupinami? Jak jim efektivně sdělovat informace? Jak jim vysvětlit jejich práva a povinnosti v České republice? Kdo by měl být komunikátorem, aby měl dostatek respektu/autority?

Na Ukrajině je komunikace nejúčinnější s těmi komunitami, se kterými pracují romští společenské a zdravotní mediátoři. Pro navázání kontaktu s romskými uprchlíky z Ukrajiny se proto doporučuje, aby k nim spolu se zástupcem místních úřadů přišel i zástupce místní romské komunity znalý romštiny. Kontakty by měly být navázány především s vůdci komunity. Komunikace bude lepší, bude-li doprovázena humanitární pomocí komunitě/rodině. Při komunikaci by se nemělo používat slova „Cikán”, „Cikánka”, ale používat slova „Rom” nebo „Romka“. Při komunikaci byste také měli dodržovat následující zásady:
— nezůstávejte s Romkou o samotě za účelem rozhovoru (s Romkou mohou být o samotě pouze mužští příbuzní);
— klaďte jednoduché otázky, jednu po druhé;
— nechte osobu mluvit o situaci nebo problému;
— nedávejte nepodložené sliby;
— zaměřte se na problém, ne na člověka;
— nepřecházejte do defenzívy, protože konflikt spíše eskaluje a nepřispěje k jeho vyřešení;
— nedistancujte se – jakékoli vyhýbání se akci bude mít pouze negativní důsledky.

Co dalšího by měli zvážit lidé pracující s těmito skupinami?

Zakarpatští Romové v romských dočasných osadách mluví převážně maďarsky a nemluví ukrajinsky, rusky, a dokonce ani romsky. Pro zjištění potřeb jednotlivých romských komunit lze využít ukrajinské zkušenosti s vytvářením „sociálních profilů romských komunit” – takový profil obsahuje informace o složení rodin (pohlaví, věk), přítomnosti osob/dětí se zdravotním postižením v rodinách, o schopnosti rodinných příslušníků získat zaměstnání a úrovni jejich kvalifikace. Shrnutí těchto informací umožní plánování práce místních úřadů při poskytování lékařské a sociální pomoci a posouzení výše nezbytné humanitární pomoci.

A spoustu dalších informací naleznete v Průvodci.

Share Button