Jak vypadá taková dezinformace? A jak ji ověřit, pokud je zneužita fotografie?

Na blogu Karla Patáka – Visegradský jezdec – vyšel dnes článek pod názvem Stát a dezinformace: setrvalé přešlapování na místě plné znění článku na blogu VJ

Jako upoutávku na celý článek a nakonec i samotnou rubriku blogu věnovanou dezinformacím, vybírám záměrně část, která problém ilustruje na zmanipulované, respektive zneužité fotografii z roku 2005, na níž můžeme aktuálně často narážet zejména v komentářích k válce na Ukrajině. Účelem zneužití této fotografie stažené z fotobanky GettyImages je jediné – podpořit rétoriku kremelské propagandy o nacistech na Ukrajině. Zároveň skutečnost, že se jedná o fotografii, která za tímto účelem koluje internetem celosvětově, dokládá i „fact check“ – tedy ověření skutečnosti – který před pár dny přinesl např. zpravodajský server India Today (3.7.2022).To, že se nejedná jen o náš problém, nás ale nemůže uklidňovat – vlastně přesně naopak.

 

Jak vypadá taková dezinformace?

„Typický příklad: reálná fotka zasazená do úplně jiného kontextu (mimochodem zrovna opačného, než kremlobot tvrdí), mega emoce a návdávkem ihned útok na současnou vládu (to je totiž účelem současné vlny dezinformací), která ,,jak vidno z příspěvku“ podporuje neonacismus a ještě navíc o tom lidem lže.

  1. Koloborantská dezinformace

2. Původní fotka: vznikla u odvodní komise běloruské armády v roce 2005 …

Uvědomme si, že příjemci těchto manipulací, jich dostávají až desítky denně. A taky to, že ti, kteří v zemi takto ruskou propagandu vytváří a šíří, to dělají v tisícových počtech a (prakticky) beztrestně.

Jako by ani nebyla válka a jakoby ani vládě nezáleželo na tom, že tyto praktiky zvyšují nedemokratickou cestou šanci na vítězství nedemokratických & proruských stran v následujících volbách. Volby mají být politická soutěž hodnocení práce stran v minulém období a vizí do budoucna, nikoli volnou soutěží dezinformační platforem o to, kolik voličů dokáží svými fejky ovlivnit.“

Celý článek zde.

 

! Post scriptum !  Jak si pomoci sám, pokud ohledně autentičnosti fotografie znejistím (přičemž doporučujeme znejistit u většiny fotografií nejistého původu / původního zdroje sdílené fotografie) 👇

 

Jak jsme si v jednom březnovém příspěvku na facebooku názorně ukázali, ověřit forografii není přes Google nástroje až takový problém (bezproblémově to funguje v prohlížeči Chrome, pro jiné prohlížeče může být zapotřebí stáhnout do prohlížeče tzv. adon). ⇓

Válka proti Ukrajině probíhá na mnoha frontách. Jednou z nich – a velmi významnou – je ta odehrávající se ve virtuálním prostoru, typicky na sociálních sítích. Všichni jsme řadu let bombardovaní nejrůznějším obsahem, a to ne vždy přátelským a prospěšným. Ten vyloženě škodlivý narůstal v době pandemie do obludných rozměrů a teď jsme ve fázi, kdy je dobré se výslovně sám sebe ptát – je to pravé, je to podvod, stojí to za sdílení … ?

Obzvlášť náchylné k masovému sdílení bez většího přemýšlení jsou fotografie, zejména pokud obsahují nějaké srdceryvné sdělení. Jenže i ony mohou být podvod a jejich jediným účelem může být rozpoutání šílených diskuzí, obviňování, zpochybňování anebo jednoduše vzbuzení negativních emocí vůči té či oné straně (takové fotografie před několika lety kolovaly s první migrační krizí a jejich jediným účelem bylo vzbuzení nenávisti vůči uprchlíkům i těm, kteří jim pomáhali).
 
Apel: pokud neznáte zdroj a nemáte jistotu, že je věrohodný (přičemž kamarádku kamarádky nelze za věrohodný zdroj považovat, leda je to profesionál/ka v oboru, důvěryhodná instituce apod.), pokud není jasné, odkud a ze kdy fotografie opravdu je, prosím ověřujte fotografii, než ji po sítích nebo třeba i emailem pošlete dál.
 
Ověření přitom není až takový problém – pokud se jedná o fotografii sdílenou přes Facebook, stačí ji rozkliknout na původní rozlišení, pravým tlačítkem myši rozbalit roletku a vybrat Google Lens pro ověření – vyjede vám následně, zda taková nebo podobná fotka internetem již koluje včetně zdrojů / použití a dat zveřejnění. Dá se to využít i když je fotka poskládaná z více záběrů.  Příklad 👇
 

 

Stejně tak jednoduše můžete většinou ověřit fotografii publikovanou na webu přímo v článku (záleží na tom, zda web / fotogalerie umožňuje „interakci“ s fotografií přes pravé tlačítko myši).

Příklad postupu (pro zvětšení na fotografii klikněte):

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Anebo prostě přejděte na Google Images https://images.google.com/  ve vyhledávacím poli klikněte na ikonku fotoaparátu – objeví se možnost buď na zadání URL / adresy obrázku nebo natažení hledaného obrázku z počítače na google images (pokud jste si ho předtím v počítači uložili) a vyhledávat … 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

⇒ TIP  – mrkněte na krátká instruktážní videa v češtině  >>> Pokročilé vyhledávání na webu – Pokročilé vyhledávání na Twitteru – Používání metadat – Zpětné vyhledávání obrázků – Zpětné vyhledávání videí – Geolokace <<<  na stránkách CEDMO

Share Button