Šetření Parlamentu zaměřené na zmapování toho, jak nepřátelské zahraniční mocnosti manipulují s informacemi a zasahují do dění v EU s cílem podkopat demokratické procesy, dospělo k závěru, že jsou tito aktéři schopni ovlivňovat volby, provádět kybernetické útoky, najímat bývalé vysoce postavené politiky z EU a polarizovat veřejnou diskusi zcela bez obav z následků.

Zpráva „zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformačních států (INGE)“, upozorňuje, že důvodem je nejen nízké povědomí o rozsahu vměšování a manipulování informací, jichž se dopouštějí především Rusko a Čína, ale také mezery v právních předpisech a nedostatečná koordinace mezi zeměmi EU.

V probíhající agresivní válce proti Ukrajině ruská vláda ukázala, že „i informace mohou být zbraněmi“. Rusko šíří „dezinformace nebývale zlovolně a v nebývalém rozsahu“, aby o válce oklamalo své občany a mezinárodní společenství. Parlament vítá nedávno zavedený zákaz ruských propagandistických stanic, jako jsou televize Sputnik a RT, na úrovni EU.

Jak se EU může bránit?

Parlament naléhavě vyzývá EU, aby pro řešení tohoto problému vytvořila společnou strategii. Její součástí by měly být i zvláštní sankce proti zahraničnímu vměšování a dezinformačním kampaním. Poslanci rovněž žádají, aby se do osvětových a informačních aktivit zapojily také organizace občanské společnosti, a uvádějí příklad Tchaj-wanu, kde se tato praxe již osvědčila. Spolupráci s podobně smýšlejícími partnery je třeba navazovat po celém světě.

Kromě toho Parlament doporučuje následující opatření:

• Vyčlenit veřejné financování jak pro nezávislá a pluralitní média s širokým pokrytím, tak i pro nezávislé novináře, ověřovatele faktů a výzkumné pracovníky.
• Zvážit odnímání licence mediálním organizacím, které šíří cizí státní propagandu.
• Přimět platformy sociálních médií, které slouží jako prostředky pro zahraniční vměšování, aby přestaly svými algoritmy zviditelňovat neautentické účty, jejichž prostřednictvím škodlivé zahraniční vměšování probíhá, a to i v jiných jazycích než v angličtině.
• Evropské univerzity by měly přehodnotit spolupráci s Konfuciovými instituty, které slouží jako platforma lobbingu pro čínské zájmy.
• Vyjasnit vztahy mezi některými evropskými politickými stranami a Ruskem, jež poslanci ve zprávě označují za „krajně nevhodné“.
• Zákaz přijímat finanční dary ze zahraničí evropskými a vnitrostátními politickými stranami.
• Urychleně zlepšit kybernetickou bezpečnost a zakázat používání softwaru určeného ke sledování osob, jako je Pegasus.
• Znesnadnit navazování spolupráce zahraničních aktérů s bývalými vysoce postavenými politiky.

Zpráva byla přijata 552 hlasy (81 bylo proti a 60 se zdrželo hlasování).

Podrobnější informace naleznete zde.

Prohlášení zpravodajky a předsedy výboru

Zpravodajka Sandra Kalnietová (EPP, LV) uvedla: „Zatímco na Ukrajině probíhá válka, online platformy a technologické společnosti by měly zaujmout stanovisko a pozastavit účty, které popírají, oslavují nebo ospravedlňují agresi, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Z dlouhodobého hlediska potřebujeme od Evropské komise jasnou strategii a skutečně závazná pravidla EU týkající se odpovědnosti a transparentnosti online platforem. Naším ochranným štítem musí být odolnost – měli bychom masivně investovat do podpory nezávislých kvalitních médií, a to i v sousedství EU.“

Předseda zvláštního výboru INGE Raphaël Glucksmann (S&D, FR) prohlásil: „Evropské elity, živené mýtem o konci dějin a přesvědčené, že už nemají žádné nepřátele, ukazují po dvacet let nepochopitelnou naivitu a trestuhodnou lehkomyslnost. Tento výbor, zřízený k ukončení této zahálčivosti, se snaží Evropu probudit tak, aby se naše demokracie naučily bránit.“

Souvislosti

Zvláštní výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE) byl zřízen v červnu 2020. Mandát tohoto výboru, který za rok a půl své existence uspořádal kolem 50 slyšení s přibližně 130 odborníky, končí 23. března.

ZDROJ : Parlament EU