Azyl není genderově neutrální: Uprchlická krize v Evropě z feministické perspektivy

Otevřený dopis komisařům EU, představitelům evropských států a evropským ministrům zodpovědným za migraci, azylové právo, vnitřní záležitosti, práva žen a rovné příležitosti.

Setkání Evropské rady k otázce migrace (15. – 16. října)

Brusel & Praha, 12. října 2015

 

Vážený pane prezidente, vážení ministři

dne 21. září jsme slavili Mezinárodní den míru. Přetrvávající války a konflikty nás ale v globálním měřítku nutí předefinovat pojem udržitelný mír tak, aby byl spíše než jako absence války, chápán jako přítomnost bezpečí, spravedlnosti a rovnosti. Evropa je nucena čelit následkům války a konfliktu v jiných částech světa a má povinnost nejen řešit situaci uprchlíků a žadatelů o azyl, ale také na této planetě prosazovat skutečný mír a bezpečnost.

V letošním roce si připomínáme 15. výročí přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti, která zdůrazňuje důležitost zapojení žen v mírových vyjednáváních, do následné obnovy po ukončení konfliktů, odzbrojování, humanitární pomoci a budování míru. Také upozorňuje na porušování ženských práv, jež je v konfliktech všudypřítomné, zejména na různé formy násilí na ženách a dívkách, včetně znásilňování užívaného jako nástroje války.

V tomto kontextu a ve světle tzv. uprchlické krize, jíž aktuálně čelíme, chce Česká ženská lobby, jako jedna z členských organizací Evropské ženské lobby, poukázat na skutečnost, kterou mají média i široká veřejnost sklon ignorovat: mladé dívky i dospělé ženy prchající před válečnými konflikty čelí na cestě do hostitelské země ze strany mužů různým formám násilí. Stejně tak čelí vícenásobné diskriminaci kvůli rozšířeným předsudkům o uprchlicích nebo žadatelkách o azyl.

UNICEF přináší informace o prudkém nárůstu počtu žen a dětí prchajících do Evropy právě ze zemí zasažených násilím. Členské organizace Evropské ženské lobby ze střední a východní Evropy aktuálně upozorňují na rozmach násilí, které je páchané na ženách a dívkách v tranzitních zónách. Níže uvádíme několik příkladů, které považujeme za nutné sdílet, neboť je nutné zajistit, aby národní i evropské odpovědi na vzniklou situaci zahrnovaly i silnou genderovou perspektivu a prosazovaly mír pro všechny lidské bytosti včetně žen a dívek.

 Sexuální násilí na uprchlicích a azylantkách

Sexuální násilí páchané na ženách a dívkách nesouvisí jen s mimořádnými situacemi: Agentura Evropské Unie pro základní práva připomíná, že i v Evropě má jedna ze tří žen zkušenost s fyzickým násilím a 5% bylo znásilněno. Mnoho žen prchá ze své země kvůli palčivému problému násilí páchaného muži na ženách.  Vedle toho ale násilí ze strany mužů zažívají i na útěku.

Ženy jsou znásilňovány úředníky, pašeráky, jinými uprchlíky nebo překupníky. Naše členské organizace z Maďarska mají informace o případech znásilnění policií na Balkáně. Ředitelka investigativního projektu Women Under Siege, Lauren Wolfe, k tomu uvádí: „Každá žena, s níž jsem se při monitorování situace setkala, uvedla, že byla v průběhu své cesty napříč africkým kontinentem vedoucí přes Libyi dál po moři do Itálie svědkyní nebo přímo obětí znásilnění.“ Vzhledem k převažujícím patriarchálním strukturám ženy jen zřídka takové případy úřadům ohlašují, tím se ale nedostanou k potřebné pomoci, natož ke spravedlnosti. Jsou navíc vystaveny nebezpečí nechtěného těhotenství, přičemž nemají přístup ke zdravotní péči ani možnost potratu.

 Prostituce a obchod s uprchlicemi a žadatelkami o azyl

Ženy a dívky prchající před válkou a konflikty jsou často oběťmi obchodu s lidmi a jsou nuceny k prostituci. Pašeráci se mohou spojit s překupníky a následně ženy zneužívat a umísťovat do bordelů nebo jiných míst, kde se provozuje prostituce. Ženy také mohou prostituci brát jako způsob, jak cestu přežít, jak mít kde přespat nebo se najíst. Zdá se také, že je prostituce velmi rozšířena v tranzitních zónách; lékaři hlásí případy přenosných pohlavních chorob.

Sexuální a reprodukční zdraví uprchlic a žadatelek o azyl

Podle organizace UNICEF je 12% žen, které přijedou do Makedonie, těhotných. „Slyšeli jsme mnoho příběhů o ženách, které začaly krvácet a přišly o dítě, například v Řecku“. Vzhledem k nedostatku pitné vody v průběhu celé cesty i v tranzitních zónách trpí většinou děti, těhotné a kojící ženy problémy s ledvinami. Uprchlice a žadatelky o azyl mají také v zemích, přes které cestují nebo do nichž v Evropě přijíždějí, velmi omezený přístup k toaletám a hygienickým potřebám. V tranzitních zónách některé úřady sice nechaly zřídit sprchy, ale bez teplé vody, bez oddělení žen a mužů, o dětské hygieně nemluvě.

 Ženské organizace se mobilizují

Ženské organizace mají dlouhou historii mírového aktivismu a solidarity. Webinář Evropské ženské lobby o ženách a ozbrojených konfliktech, který se konal 21. září, ukazuje mobilizaci ženských organizací a aktivistek. Lidé, kteří dnes procházejí Evropu, potřebují naši pomoc, a každé naše gesto přispívá ke změně.  Nicméně tato „krize“ musí být řešena na politické úrovni a reakce na ni musí být jasné, relevantní a s potenciálem věci změnit.

 Evropská ženská lobby se otázce azylu věnuje mnoho let, při této příležitosti chceme připomenout požadavky, které jsme vládám členských států EU již dříve společně předložily:

  • Členské státy mají zajistit, aby bylo azylové řízení na hranicích v souladu s pokyny UNHCR o mezinárodní ochraně (pronásledování z důvodů pohlaví v kontextu článku 1 (2) Úmluvy z roku 1951 a/nebo jejího Protokolu z roku 1967 týkajícího se postavení uprchlíků, ze 7. května 2002). Konkrétně doporučení č. 35 uvádí, že „Osoby podávající žádost související s příslušností k určitému pohlaví (a zejména oběti mučení nebo traumatických zkušeností) potřebují přátelské prostředí, ve kterém si mohou být jisty důvěrností informací poskytnutých v rámci azylového řízení. Někteří žadatelé/žadatelky se kvůli hanbě pociťované za to, co se jim stalo, nebo kvůli prožitému traumatu mohou zdráhat vypovědět plný obsah prožitého nebo hrozícího pronásledování.“
  • Azyloví úředníci mají informovat ženy o genderových aspektech definice uprchlíka, a tedy jasně vysvětlit, že strach z genderově podmíněného násilí a diskriminace může představovat platný základ pro žádost o udělení statutu uprchlíka.

Vážený pane prezidente, vážení ministři, vyzýváme vás, abyste v průběhu zasedání Evropské rady ve dnech 15. – 16. října tyto požadavky tlumočili a podpořili.

Spolu s Evropskou ženskou lobby jsme vám k dispozici pro případné doplňující informace.

V úctě,

 Mgr. Jana Chržová

za Českou ženskou lobby

  

Za Evropskou ženskou lobby:

Viviane Teitelbaum                                        Joanna Maycock

EWL President EWL                                      Secretary General

Share Button