Pride není to jediné: Co dělají LGBT organizace během totální války

Vyšlo dne 3. září 2022   Autorka: Jana Radčenko (Яна Радченко)

Článek v originále pod názvem Не прайдами єдиними: чим займаються ЛГБТ-організації під час повномасштабної війни vyšel na webu organizace ZMINA.

Válka na Ukrajině ukázala solidaritu občanské společnosti: sociální sítě nadací a organizací, které se v době míru zabývaly právy LGBT lidí, jsou nyní plné oznámení týkajících se dobrovolnictví.

Aktivisté přitom sbírají prostředky na vybavení pro ozbrojené síly a humanitární pomoc pro civilisty a na některých místech sami brání Ukrajinu přímo na frontě.

ZMINA hovořila s pracovníky lidskoprávních organizací o tom, jak se jim podařilo spojit síly a nasměrovat svou práci na pomoc armádě a obětem války, a také zjišťovala, kdo a jakou formu podpory může získat.

 

„Naše úkryty se staly body podpory a ostrůvkem bezpečí pro vnitřně vysídlené osoby“       

Občanská organizace „Bod podpory“ (Точка опори) existuje od roku 2009. Před totální válkou již pracovala na projektech typu „LGBT a armáda“, „Advokacie pro civilní partnerství“, „Spojenci v akci“, „Přátelský lékařr“ a „Podnikový index rovnosti“.

Například projekt „Spojenci v akci“ je zaměřen na budování rovných vztahů mezi heterosexuály a LGBT komunitou a také na sjednocení spojenců z různých oblastí – byznysu, politiky, náboženství atd. Точка опори tak v letech 2020 a 2021 organizoval fóra spojenců „BAM“, kterých se zúčastnili zástupci byznysu, aktivismu a médií.

Tetyana Kasyan, manažerka komunikace “Точка опори ЮА”. Foto: “Точка опори ЮА” – NGO Fulcrum UA

Další projekt, „Přátelský lékař“, byl vytvořen speciálně pro LGBT osoby a homosexuály. V rámci něj mohou podstoupit testy na HIV, syfilis, hepatitidu B a C a také získat bezplatnou konzultaci s lékařem a psychologem.

Ke konci února jsme měli v plánu shrnout výsledky dalšího projektu – „Podnikový index rovnosti“. Provedli jsme celostátní průzkum ukrajinských společností ohledně jejich zásad diverzity na pracovišti a inkluze. Na 24. února jsme naplánovali slavnostní předávání cen TOP-10 společnostem, ale nestalo se,“ říká Tetyana Kasyan, manažerka komunikace „Точка опори“.

Vypráví, jak toho dne byla část týmu v Kyjevě, protože se na zmíněnou akci připravovali. Před zahájením totální invaze už kolegové diskutovali o tom, co dělat, kdyby ruské jednotky postoupily, a vypracovali různé scénáře vývoje událostí. Tetyana proto po explozích v Kyjevě kontaktovala šéfa organizace Timura Levčuka a rozhodli se odjet do západních oblastí Ukrajiny.

Tetyana odjela do Vinnycji navštívit své příbuzné a přihlásila se tam jako dobrovolnice, zatímco Timur a jeho manžel odjeli do Lvova a spolu s kolegou Antonem Levdykem začali pracovat na vytvoření útočišť pro LGBT lidi a spojence, kteří se evakuovali z východních a jižních oblastí. Tam si pronajali první kancelář, která byla umístěna v prostorách mezinárodní organizace. Vzhledem k vysoké poptávce ale jedno útočiště nestačilo. Muži si proto našli další prostor, a sice bývalý fotbalový bar, který byl prakticky ve sklepě a měl několik východů.

„Když jsem přijela za svými kolegy a bydleli jsme spolu v bytě, chodili jsme nocovat během leteckých poplachů právě do našeho „útočiště“ – ten sloužil jako kryt. Nakupovali jsme potraviny, léky a hygienické potřeby a dodávali je do našich „útulků“. Lidé, kteří se evakuovali, tam mohli zůstat pár hodin či dní, v některých případech i pár měsíců,“ vysvětluje zástupkyně “Точки опори”.

Kromě toho tým zahájil spolupráci se zahraničními médii a organizacemi, vyprávěl z osobní zkušenosti, co se děje na Ukrajině a také sbíral dary a sháněl granty na pomoc LGBT lidem postiženým totální válkou. 

Za půl roku války poskytla “Точка опори” pomoc více než 300 lidem. Pozoruhodné je, že za svého pobytu v „útulku“ si LGBT lidé a jejich přátelé našli práci, trvalé bydlení a také si obnovili či nechali vystavit doklady pro cesty do zahraničí.

Pak se naše útočiště stala oporou a ostrůvkem bezpečí pro vnitřně vysídlené osoby. Uvědomili jsme si, že se musíme ubírat tímto směrem, ale s dlouhodobou perspektivou. Nyní jsme přeformátovali naši práci: zavřeli jsme útočiště, ale pokrýváme náklady na dočasné ubytování – ubytovny nebo hotely,“ poznamenává Tetyana.

Tato občanská organizace také pracuje na novém projektu, který má lidem pomoci najít práci na dálku, zejména v zahraničí. “Точка опори” pokrývá studium angličtiny, kurzy odborných dovedností (projektový management, design, copywriting atd.). Pracovníci organizace vytvořili tuto příležitost tak, aby lidé, kteří nechtějí nebo nemohou odejít (zejména muži v branném věku, kteří patří k LGBT komunitě), mohli pracovat a žít v Ukrajině.

Tetyana Kasyan je vlastně ambasadorkou “Точки опори” v zahraničí – je to jediná žena v týmu, navíc mluví anglicky. Každý měsíc jezdí na služební cestu, aby komunikovala s různými občanskými organizacemi a vyprávěla jim o životě v Ukrajině. Konkrétně Tetyana nedávno odcestovala do Švédska a hovořila se zástupci vlády o tom, jakou dlouhodobou podporu ukrajinské hnutí za lidská práva potřebuje.

Všude se snažím vysvětlit, že i my jsme vnitřně vysídlené osoby. Nacházíme se ve stejných podmínkách jako lidé, kterým pomáháme. Nevím, jestli se někdy vrátím do města, kde žijí moji rodiče – Mariupol. Je to morálně tak těžké, ale my nepřestáváme a nadále podporujeme ty lidi, kteří pomoc potřebují. Válka v Ukrajině je válkou hodnot sdílených spojeneckými zeměmi. Dobro musí překonat zlo“ – zdůrazňuje Tetyana. 

Na podporu z “Точки опори” se mohou spolehnout LGBT lidé a spojenci, kteří sdílejí ideu stejných práv a podporují občanská partnerství. Mohou získat humanitární a finanční pomoc, bezplatnou konzultaci s lékařem a psychologem a absolvovat vzdělávací kurzy naší organizace. Sledovat oznámení i nové projekty a obracet se s jakýmikoliv dotazy můžete na stránkách našeho občanského sdružení na Facebooku a Instagramu.

Někteří zaměstnanci odešli dobrovolničit, jiní se začali připravovat na evakuaci

Charitativní nadace „Gender Zed“ (“Гендер Зед”) zahájila svou činnost v roce 2011. Od té doby zaměstnanci organizace organizují školení a školy tolerance k překonání stigmatu a předsudkům LGBT komunitě, prosazují rovnost pohlaví a práva žen a pracují na prevenci HIV a sexuálně přenosných infekcí. 

Kromě toho se “Гендер Зед” podíleli na organizaci akcí v oblasti lidských práv, zejména na Zaporizhzhia Pride-2020. Realizovali také na sociálních sítích osvětovou činnost – vedli rozhovory s LGBT aktivisty a také natáčeli lidskoprávní videa na Tik-Toku.

Činnost organizace se však koncem února poněkud změnila. Jak poznamenává lidskoprávní aktivista a představitel “Гендер Зед”, Kostyantyn Andreev, zaměstnanci jejich organizace sice vnímali varování americké rozvědky o možnosti totální invaze, ale přeci jen nečekali, že k ní skutečně dojde.

„Dne 23. února jsme na našem webu zveřejnili zprávu, že Rusko má seznam LGBT aktivistů, kteří jsou po invazi ohroženi. Večer bylo zveřejněno vyhlášení naší psychologické skupiny, které bylo plánováno na 24. února. A další ráno nás všechny probudily výbuchy,“ říká Kostyantyn.

Poté byla činnost fondu pozastavena. Někteří zaměstnanci odešli dobrovolničit, jiní se začali připravovat na evakuaci. 

Díky tomu, že se ukrajinské armádě podařilo zastavit ofenzívu v záporožském směru a akutní fáze bojů se postupně stabilizovala, mohli zaměstnanci „Гендер Зед“ pokračovat ve své práci.

Samozřejmě je to pořád hodně stresující. Před měsícem na Záporoží letělo několik raket, jedna zasáhla nákupní centrum přímo v centru města. Ale podporujeme se a snažíme se žít dál,“ říká zástupce této lidskoprávní organizace.

Od prvních dnů války začal fond přijímat žádosti od LGBT lidí, kteří v důsledku války trpěli a ocitli se ve složité situaci. Při poskytování pomoci byli preferováni místní dobrovolníci a aktivisté, ale obecně se LGBT lidé z jakéhokoli regionu mohli spolehnout na pomoc nebo postoupení jejich potřeb dál. 

Nyní se „Гендер Зед“ vrátili do obvyklého rytmu života a do práce v kanceláři. Zaměstnanci vyřizují žádosti o pomoc LGBT komunity, poskytují finanční pomoc a prostředky na evakuaci z válečné zóny nebo dočasně okupovaného území, shromažďují potraviny a hygienické potřeby atd.

Každý dotaz je pro nás velmi důležitý. Naši sociální pracovníci mluví s lidmi, aby pochopili jejich potřeby. Příběhy nás často zasahují do srdce. Nejtěžší to teď samozřejmě mají lidé, kteří jsou na okupovaném území. Stává se, že jim napíšeme a oni za pár dní odpoví, protože je nestabilní spojení. A my se celou tu dobu o ně bojíme,“ říká muž.

V komunitním centru byla obnovena také skupinová sezení s psychologem a individuální konzultace.

Kromě toho, jak poznamenává Kostyantyn Andreev, fond přeformátoval své předválečné projekty. Například jejich pořad na YouTube „Ahoj patriarcháte!“ nyní hovoří o aktuálních vojenských tématech.

Nezapomeňte, náš fond funguje pro celou zemi, ale kancelář je v Záporoží. Okupovaná zóna je vedle nás. To nejlepší, co můžeme udělat, je pokračovat v práci. Uděláme to,“ dodává ochránce lidských práv.

Chce-li LGBT osoba získat pomoc od „Гендер Зед“, musí ten, kdo se ocitne v obtížné situaci kvůli totální válce, vyplnit malý formulář Google. Tímto způsobem může získat potravinový balíček, léky, oblečení, peníze na evakuaci atd. Veškeré poskytnuté informace jsou důvěrné. Navíc v případě potřeby může znovu požádat o pomoc, takové žádosti berou v úvahu i sociální pracovníci.

„Četli jsme takové příběhy, kvůli kterým jsme v tichosti odešli kouřit a nevěděli jsme, co dál.“

„Síť paraprávníků“ (“Мережа параюристів”) je jedním z největších projektů organizace „Alliance.Global“ (“Альянс.Глобал”), která vznikla v roce 2018. Paraprávníci projektu poskytují pomoc lidem ze zranitelných skupin: HIV pozitivním, homosexuálům a LGBT, sexuálním pracovníkům, bývalým vězňům, ale i lidem užívajícím drogy a lidem, kteří se nakazili tuberkulózou.

Zubatenko Valeriya, manažerka Sítě.

„Paraprávní pomoc“ je prvotní právní pomocí poskytovanou v rámci komunit na bázi peer-to-peer osobami, které nemají právní vzdělání.

Před totálné invazí organizovala “Мережа параюристів” speciální školení o ochraně lidských práv, zabývala se právním vzděláváním a zaznamenávala porušování práv. Kromě toho „paraprávníci“ doprovázeli při poskytování právní pomoci, poskytovali právní poradenství a monitorovali situaci ohledně práv klíčových komunit. Každý rok vypracovali pracovníci projektu podrobnou zprávu, která byla veřejně publikována. 

Ve skutečnosti jsme za 4 roky vybudovali celostátní síť „paraprávní“ pomoci. Jedním z našich nejhlasitějších úspěchů bylo uzavření propagandistického televizního kanálu „KRT“ kvůli homofobii. Po řadě stížností, které náš tým inicioval, došlo ke kontrole a zamítnutí prodloužení jejich licence právě kvůli homofobii,“ říká Valeriya Zubatenko, manažerka sítě paraprávní pomoci a genderová výzkumnice.

Jak Valeriya poznamenává, 24. únor pro ni začal telefonátem od koordinátora Sítě, Boryse Grachova. Poté se pracovníci projektu snažili pochopit, co se děje a jak přežít. Hned druhý den si ale rozmysleli, jak dál pracovat a co užitečného by se dalo dělat.

V první řadě jsme chtěli nasměrovat naše zdroje na pomoc ozbrojeným silám a obětem války. K tomu bylo nutné provést změny v rozpočtu a získat další zdroje financování. Začali jsme také konzultovat přechodx hranic, to se stalo naší prioritou,“ říká Valeriya. 

Podle ní se směřování projektu přeorientovalo na jiný typ práce – porušování práv za války a poradenství týkající se života za stanného práva. Kromě toho se následně paraprávníkům podařilo najít příležitost poskytnout finanční a psychologickou pomoc těm, kdo ji potřebují.

Fungování projektu jsme kompletně zachovali ve formátu, v jakém byl před válkou. Přidali jsme k tomu ale přesměrování do azylových domů a útočišť, poradenství lidem mimo Ukrajinu, dále navazování mezinárodních partnerství a rovněž humanitární pomoc LGBT vojákům“, vysvětluje dívka.

Dosud poradci zpracovali více než 450 žádostí, především z LGBT komunity a mladistvých osob žijících s HIV. Řešili i  takové příběhy jako smrt blízkých, ztrátu práce a neschopnost najít si novou, nedostatek peněz na jídlo atd.

Měli jsme také mnoho tragických případů z důvodu homofobie. Obecně byla všechna podání velmi smutná. Četli jsme takové příběhy, ze kterých jsme mlčky odešli kouřit a nevěděli, co dál. Jak vůbec pochopit všechnu tu bolest?“ – říká manažerka Sítě.

Požádat o pomoc paraprávníky mohou zejména LGBT lidé a adolescenti žijící s HIV. To by mělo být provedeno prostřednictvím instagramové stránky (což je jejich hlavní platforma) nebo facebooku. Do této „Sítě paraprávníků“ se navíc vždy mohou zapojit dobrovolníci.

Občanská organizace zároveň potřebuje podporu při šíření informací o jejich činnosti a službách, které jejich zaměstnanci bezplatně poskytují. „Síť paraprávníků“ také přijímá dary, které směřují k činnostem, jaké jejich projekt nepředpokládal a nemůže zajišťovat. Finanční prostředky jsou určeny zejména na podporu LGBT vojáků a civilistů z komunity v nouzi.

Přeložila: Jana Chržová


Materiál vznikl za podpory projektu „Podpora sociální soudržnosti na Ukrajině / Bod 7“, který je realizován Americkou advokátní komorou Rule of Law Initiative (ABA ROLI). Za obsah informací odpovídá jejich autor. Uvedené informace nemusí odrážet názory ABA ROLI.

 

Share Button