Teleworking

Co je dobré zvažovat při zavádění teleworkingu

Informace v tomto článku byly aktuální k 31.08.2008.

S rozvojem informačních a mobilních technologií je teleworking / eworking na vzestupu – práce na dálku, z domova či prostě z terénu bývá i nadále kombinovaná s prací v kanceláři, ale tu je možné často velmi výrazně omezit. Tím, jak se nové technologie stávají dostupnějšími, tato forma organizace a vykonávání práce se nabízí stále širšímu spektru zaměstnavatelů i pracovníků (tedy nejen zaměstnanců, ale i osob samostatně výdělečně činných).

Jako ve všech oblastech lidské činnosti, i zde existují pro a proti, které je dobré vzít v úvahu při zavádění této velmi flexibilní metody práce. V krátkosti zde představujeme základní katalog možných výhod a nevýhod.

Co tedy teleworking může pozitivního přinášet zaměstnavatelům:

• Snížení nákladů na pronájem kanceláří a spojených služeb / efektivnější využití prostor zaměstnavatele
• Vyšší produktivitu práce zaměstnanců (díky např. omezení doby strávené dojížděním)
• Větší spokojenost zaměstnanců
• Stabilizaci klíčových zaměstnanců
• Dostupnost kvalifikované síly bez ohledu na sídlo / region zaměstnavatele
• V některých případech zjednodušení organizace práce
• Nižší nemocnost zaměstnanců (i díky omezení dojíždění za prací)
• Kontinuitu práce i v případě živelních událostí
• Možnost zaměstnávání osob s handicapem

Mezi tradičně vnímané nevýhody naproti tomu patří:

• Vyšší telekomunikační poplatky (nemusí dnes nutně platit)
• Náklady na vybudování a udržování infrastruktury, software, zabezpečení sítí, případně technické podpory u zaměstnanců
• Nižší kontrola nad zaměstnanci (nepředstavuje problém u dobře definované a měřitelné činnosti)
• Aplikovatelnost pouze na vybrané pracovní pozice
• Snížení úrovně neformálního sdílení znalostí mezi zaměstnanci při osobním kontaktu (může ale v některých případech být vybalancováno úsporou času / vyšší produktivitou práce)
• Nižší účast zaměstnanců na firemních aktivitách, školeních (lze nahradit zavedením e-learningu, což může v důsledku představovat pro firmu úspory jak finanční tak časové)

Podobný katalog výhod a možných nevýhod samozřejmě existuje i pro zaměstnance (a osoby samostatně výdělečně činné): 

• Možnost pracovat / nalézt práci i mimo vlastní bydliště / region
• Nižší náklady na dopravu, úspora osobního času
• Více času k dispozici pro rodinu a koníčky (ovšem pozor na organizaci času)
• Možnost regulovat si pracovní dobu
• Schopnost pracovat i v případě menších zdravotních problémů
• Neformální oděv a prostředí
• Méně stresu
• Vyšší produktivita práce (v závislosti na míře vlastní discipliny)
• Vyšší spokojenost (ovšem v závislosti na vlastním prostředí a potřebě sociálních kontaktů)
• Možnost pracovního uplatnění pro osoby s handicapem

Mezi možné nevýhody můžeme bezesporu zařadit:

• Vytržení z kolektivu, pocit izolace, možné psychické problémy (v závislosti na osobnosti pracovníka)
• Možné nepochopení ze strany rodiny a jiné bariéry (rušivé momenty v rodině, nevhodné či nedostatečné podmínky pro práci – i fyzické)
• Riziko zpomalení kariérního postupu (chybí každodenní kontakt s nadřízeným)
• Omezené sdílení informací se spolupracovníky

Z uvedeného vyplývá, že ne ve všech případech a ne pro všechny typy lidí je teleworking / eworking řešením. Nicméně praxe ukazuje, že výhody převládají a že pokud si je zaměstnavatel / pracovník nevýhod či možných bariér předem vědom, lze tyto celkem efektivně minimalizovat.