Norské firmy hledají ženy na vedoucí pozice. Musí

Informace v tomto článku byly aktuální k 31.08.2008.

Oslo, 16. 1. 2008
Norsko je v současné době na prvním místě na světě v počtu žen ve vedení firem. Změny se podařilo dosáhnout prostřednictvím přísné legislativy, na jejímž základě hrozilo velkým společnostem uzavření, pokud nebudou mít ve správních radách 40 procent žen.
 
Datem, do kterého musely firmy kvóty naplnit, byl 1. leden. Téměř všechny společnosti, kterých se nařízení týkalo, jej splnily. Vláda tvrdí, že její politika byla úspěšná. A že zároveň rozproudila důležitou debatu o zaměstnávání žen.

"Počty žen (ve vedení podniků) se zečtyřnásobily během méně než pěti let," říká Marit Hoelová z norského Centra pro firemní diversitu. Příslušný zákon byl přijat v roce 2003, ale firmy dostaly pět let na to, aby jej naplnily. Dnes je v Norsku ve vedení společností téměř dvojnásobek žen dokonce i v porovnání se skandinávskými sousedy.

"Norsko má ve správních radách nyní téměř 38 procent žen," uvádí Hoelová. "Následuje Švédsko s téměř 20 procenty žen ve vedení podniků zapsaných na stockholmské burze."

To je vysoko nad evropským průměrem, který dosahuje podle oficiálních údajů asi osmi procent. Například v Itálii je to ale méně než dvě procenta.

Dianne Perronsová z gendrového institutu na London School of Economics je přesvědčena, že přísné zákony fungují mnohem lépe než "měkčí" pobídky přicházející od samotných firem. "Strategie zaměřené na dosažení vyváženého zastoupení obou pohlaví založené na flexibilní pracovní době a školení mají jen omezený úspěch," říká. Dinah Wormanová z britského institutu CIPD, který se specializuje na lidské zdroje, si ale myslí, že samotné zvýšení počtu žen ještě nezmění zavedenou firemní kulturu. "Změnit čísla je hezká věc, ale myslet si, že tím je vše vyřešeno, by bylo naivní."

Dokonce ani v Norsku nebyli všichni změnami nadšeni. Řada menších firem, které nejsou zapsány na oselské burze, měnila narychlo status, aby se na ně nové nařízení nevztahovalo. "Od začátku jsme říkali, že jsme proti tomuto zákonu," uvádí Sigrun Vageng, výkonný ředitel norské průmyslové konfederace. "Jsme si vědomi toho, že potřebujeme více žen ve správních radách, ale myslíme si, že toto není ten správný způsob. Myslím, že když vlastníte firmu, měli byste sami rozhodovat o tom, kdo bude sedět ve vedení." Podle Vagenga potřebují norské společnosti více žen, protože jsou kvalifikované, ne proto, že jsou ženy.

Podle Marit Hoelové ale není pochyb o tom, že nárůst počtu mladších, vzdělaných žen ve správních radách vedl ke zlepšení profesionální úrovně vedení firem. "Podle první analýzy se ukazuje, že nové členky správních rad mají vyšší vzdělání," argumentuje. Je zde ale ještě jeden problém: Hlad po kvalifikovaných ženách v soukromém sektoru způsobuje problémy ve veřejné správě. Norský ropný gigant Aker Kvaerner například zaměstnal hned čtyři bývalé ministryně. Ženy dříve často hledaly zaměstnání právě ve státní službě, neboť měly dojem, že tak dokáží lépe skloubit rodinný a pracovní život. To už ale neplatí.

Norské firmy často hledají šéfky i v dalších skandinávských zemích. A vybírají nejlepší řadové zaměstnankyně a povyšují je do vedoucích pozic.
Zdroj: Hospodářské noviny  16.1.2008