Gender Studies: bez jeslí nebude reforma

Informace v tomto článku byly aktuální k 31.08.2008.

Nový model vícerychlostní rodičovské dovolené nemůže být funkční. Je o tom přesvědčena Linda Sokačová, ředitelka Gender Studies pro rozvoj a strategické plánování. Představy ministra Petra Nečase jsou podle ní naprosto odtržené od reálné nabídky služeb pro děti, tedy předškolních zařízení – jeslí a mateřských škol.

Především jeslí je dnes zoufale málo, takže je navštěvuje jen asi půl procenta dětí. Kvalita péče se přitom podle odborníků i podle rodičů v posledních letech výrazně zlepšila.

Naopak o předpokládané úrovni „sousedské výpomoci“, kterou chce zdevastovanou síť jeslí nahradit Nečas, se odborníci vyjadřují velmi skepticky. „Nezaručí profesionální péči,“ upozorňuje Michaela Marsová Tominová, předsedkyně Asociace pro rovné příležitosti a zastupitelka městské části Praha 2.

Podle údajů, které Gender Sudies zveřejňují v právě dokončené studii Klíč k jeslím, klesl za posledních 15 let počet jeslí o více než 94 procent. Na počátku sledovaného období bylo těchto zařízení v ČR 1043, v roce 2005 už pouhých 54. Nová nepřibývají a další se neustále ruší.

Měsíčně 7000 místo 1600
Odstrašujícím příkladem je podle studie město Liberec. Z původní sítě jeslí, která zde fungovala do roku 1992, zbyly do těchto dnů troje. V červnu 2008 mají být všechna tato zařízení uzavřena. Město plánuje vznik jediných soukromých jeslí se sídlem v některém ze současných zařízení.
Není ale vyloučeno, že navzdory tomuto dalšímu omezení nabídky nebudou nové jesle praskat ve švech tak jako dosavadní. Dnes totiž rodiče za celodenní péči o své děti platí 1600 korun, odhadované školné v nových soukromých jeslích se bude pohybovat od 7000 Kč výš.
Jesle spadají pod obce, které na ně ale nemají peníze. Obce hradí většinu provozních nákladů jesliček, zbytek platí rodiče. Většinou jde o částku okolo tisíce korun na měsíc.

Někde se to liší pro lidi s trvalým pobytem v obci a bez něj. Například Pražané platí 1000 až 2000 korun měsíčně, lidé bez trvalého pobytu však za pražské jesle dávají až 5000 korun za měsíc.
„V mnoha zemích, které prosazují koncepční rodinnou politiku, je ale financování rozděleno mezi obce, rodiče a stát zhruba v poměru 20–20–60,“ upozorňuje Lada Wichterlová, ředitelka pro lidské zdroje a řízení projektů Gender Studies.

Vláda jesle odepsala
Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) i ministerstva zdravotnictví ovšem jesle „nejsou typem zařízení, která by měl stát podporovat“. Nový zákon o zdravotních službách, který je nyní v připomínkovém řízení, se o jeslích nezmiňuje. „Není důvod, proč by měla péči o zdravé děti do tří let zajišťovat zdravotnická zařízení,“ řekl ČTK mluvčí resortu Tomáš Cikrt.

Obecní jesle ale dále nehodlá rozvíjet ani resort sociálních věcí. „Současná vláda zřizování jeslí nepodporuje, neboť se přiklání k rozvoji individuální péče o děti,“ uvedla Kateřina Příhodová z MPSV. Vláda se přitom opírá o údajné názory psychologů, podle nichž kolektivní zařízení škodí vývoji dětí do tří let.

„To je názor, který převládá v ČR, ale jsou i jiné psychologické studie, které tvrdí opak,“ říká Michaela Marksová-Tominová. Upozorňuje mimo jiné na to, že kvůli účelové argumentaci dochází i ke směšování výsledků studií, které odděleně zkoumaly vliv jeslí a kojeneckých ústavů.
Pobyt v kvalitních kolektivních zařízeních prý může mít naopak pozitivní vliv na rozvoj sociálních dovedností dítěte.

Z publikace Klíč k jeslím podle autorek vyplývá, že dnešní jesle kvalitní jsou. Děti jsou tam jen pár hodin a na jednu pracovnici připadá šest až osm dětí.

Denní matky
Z ankety mezi rodiči autorky zjistily, že jsou se službami spokojeni. Obvykle chválili personál, stěžovali si jen na výši poplatku nebo vzdálenost od místa bydliště. Vláda se chce zaměřit spíše směrem k alternativním službám typu firemních školek nebo vzájemné rodičovské výpomoci. Ministr sociálních věcí Petr Nečas (ODS) navrhl například zmírnění podmínek pro udělení živností péče o předškolní děti. Rodič, který se stará o své dítě, by si tak mohl legálně přivydělávat hlídáním dalších pěti až šesti dětí. Podobně by mohla fungovat služba takzvaných denních matek/otců. Mělo by jít o akreditované pracovníky, kteří by procházeli speciálním školením.

Podle Gender Studies tyto novinky mohou být vhodným doplňkem služeb péče o děti, síť jeslí však nenahradí.

Kvůli snižování porodnosti i z ekonomických důvodů se v posledních letech rušily nejen jesle, ale i mateřské školy. Mezi lety 1990 a 2006 klesl počet školek o 36 procent. Kapacita školek je většinou naplněna.

Poptávka po místech v jeslích a mateřských školách pravděpodobně poroste. V Česku se totiž v posledních letech rodí víc dětí. Loni jich přišlo na svět přes 106 000, v roce 2005 asi 102 500, v roce 2004 98 000.

GENDER STUDIES o.p.s.

Gender Studies je nevládní neziskovou organizací, která slouží především jako informační, konzultační a vzdělávací centrum v otázkách vztahů mužů a žen a jejich postavení ve společnosti. Cílem organizace je shromažďovat a dále zpracovávat a rozšiřovat informace související s genderovou tematikou. Prostřednictvím specifických projektů GS aktivně ovlivňuje změny týkající se rovných příležitostí v různých oblastech, mezi něž patří např. institucionální mechanismy, trh práce, politická participace žen, informační technologie apod. GS také provozuje knihovnu obsahující množství publikací a materiálů k feminismu, gender studies, právům žen a mužů atp.

CITÁT „Jsou ženy, které budou v prvních třech letech spokojené stále s dítětem a dítě s nimi, jsou rodiče, kteří se od narození dítěte budou společně různou měrou podílet na výchově dětí, nebo se bude starat jeden z nich s nerodičovskou osobou, a jsou rodiče, kteří budou oba pracovat a využívat jeslí – a děti všech mnohou dobře prospívat. Všechny volby si zaslouží uznání a podporu státu.“ Šárka Gjuričová, psycholožka a rodinná trerapeutka Zdroj: studie Klíč k jeslím

Příklad měsíčních poplatků za jesle:
Obyvatelé MČ Praha 2 1500 Kč
Rodiče bez trvalého pobytu 4000 Kč
Soukromá zařízení přibližně 7000 Kč
Zdroj: studie Klíč k jeslím.

Zdroj: Právo, 02.01.2008 - Petr Kotek - Profese