Povinná vizualizace projektu

Krásná paní č. 07/2006: Vnučka velké spisovatelky - Marie Záhořová-Němcová

Informace v tomto článku byly aktuální k 31.08.2008.

Při sledování osudů této pozoruhodné ženy se ocitáme v první třetině dvacátého století. Marie Němcová, provdaná Záhořová, (10.5.1885 – 21.5.1930) se narodila Karlu Němcovi, synovi Boženy Němcové, učiteli zahradnictví v Táboře, posléze řediteli Pomologického ústavu v Troji, a jeho druhé ženě Anně.

Už jako zkušená učitelka v lednu 1912 přiběhla Marie Němcová do Ústředního spolku českých žen ve Spálené ulici na vzpomínkové odpoledne k 50. výročí skonu velké české spisovatelky. Přednesla babiččinu pohádku a v žertovné scénce Kávová společnost si zahrála Boženu Němcovou. Mezi obecenstvem seděl profesor francouzštiny a němčiny královéhradeckého gymnázia, třicetiletý Zdeněk Záhoř, elegán, který s Maxem Brodem rád chodíval na dlouhé procházky. Mladí se do sebe zakoukali a do roka, v únoru 1913, byla v Zrcadlové kapli pražského Klementina svatba. Z Jičína jim přivezla požehnání teta Dora a za svědka se dostavil spisovatel Jan Herben s manželkou Bronislavou. Později se stali kmotry jejich dětí Evy a Zdeňka.

Ačkoli nad učitelkami visel nemilosrdný celibát, na ni jako na cvičnou učitelku se nevztahoval. Mladá paní profesorová si udržela zaměstnání a přitom její „manželství působilo dokonale vzorně… Byli jeden druhému učitelem, přítelem, měli ohromné porozumění pro práci druhého.“ 

Marie Záhořová-Němcová nežila z babiččiny slávy. Víc ji zasáhly její ideje, stále ji cosi popohánělo druhému pomáhat.
Za první světové války po matce převzala otěže spolku Záchrana, který se v roce 1926 zmohl přímo na palác sociálních služeb. Dům v dnešní Kubelíkově 16 nazvala Ženským domem Ch. G. Masarykové. V šestipatrové budově architekta Oldřicha Tyla, autora pasáže Černá růže, Záchrana provozovala hotel, internát, noclehárnu, úřad práce, dílny na ruční vázání koberců, restauraci a lázně. Nabízela ochranná křídla učnicím, dělnicím, služebným, studentkám, zaměstnaným i nezaměstnaným.  

Marie Záhořová-Němcová také založila a byla první předsedkyní  Čs. YWCA, přičemž místopředsedkyní se stala Hana Benešová, její spolužačka z obecné školy v Táboře. Rovněž v organizaci YWCA se soustředila na velkolepý projekt. V neděli 3. února 1929  byl slavnostně otevřen Dívčí domov YWCA v Žitné ulici 8 (dnes finanční úřad).

„Má drahá Madlo,“ napsala jí prezidentova dcera v červnu 1929, „mohla bys být v Lánech při sociální konferenci 11. 12. a 13. července? Myslím, bylo by to dobré a ne únavné. Nevadilo by Ti to, spát v jednom pokoji se mnou? Je dvacet hostů a dům plný. Pac a pusu. Alice.“ Madla mohla. Stále dělila svůj čas mezi veřejnost a rodinu.

Odešla náhle. Srdce. V dětství trpěla na angíny, jinak nestonala. Smutek zahalil i Lány. Necelý rok předtím, při výstavě Moderní žena v Brně, se jí na sjezdu žen, kde se hodnotily úspěchy ženských spolků za posledních šedesát let, dostalo čestného předsednictví. Takovému vyznamenání se na podobných akcích o čtyřicet let dříve těšila Karolina Světlá. Marie Záhořová-Němcová odešla příliš záhy a o psaní říkávala - později.

Eva Uhrová

Podrobnější článek o Marii Záhořové-Němcové ze seriálu  věnovanému příkladným ženám v minulosti najdete v časopisu Krásná paní.