Povinná vizualizace projektu

Historie Dne matek a MDŽ je barvitější

Informace v tomto článku byly aktuální k 31.08.2008.

Kde Dni matek napsala socioložka Jiřina Šiklová článek do Lidových novin: Den matek neslavíme? Proč, když vymíráme?

Zmiňuje se o tom, jak se i svátky ideologizují. Za totalitního režimu se neslavil Den žen, česky Svátek matek, nyní se zase někteří politici zviditelňují tím, že by chtěli zakázat  Mezinárodní den žen.

V krátkosti píše o historii obou dnů. Den matek se v Americe začal slavit nejdříve ve Philadelphii v roce 1908. V historii Mezinárodního dne žen se za vlády jedné strany připomínala stávka petrohradských dělnic, nyní se zase mluví jen vzpouře švadlen proti krutým podmínkách v továrnách v New Yorku a Chicagu.

Článek Jiřiny Šiklové mě přiměl k malému dodatku.

Americká zakladatelka Dne matek chtěla, aby společnost konečně uznala, co se matka kolem dětí, domácnosti a manžela téměř dvacet čtyři hodin denně naskáče a nastará. Právem jí přišlo líto, že život národů a států vedou politikové, národohospodáři, vojevůdci, ovlivňují ho umělci a vědci, jimž se stavějí pomníky. Práce matky v soukromí přecházela do veřejného prostoru práv tím, že mužům vytvářela podmínky, aby se uvedeným disciplinám mohli věnovat. Matky svým důvtipem a hospodárnosti rovněž umožnily synům studovat, aby mohli pokračovat ve šlépějích otců. Tento veřejný význam matčiny práce se přehlížel, matkám se pomníky nestavěly. Úcta k matkám jednou za rok měla pro ně být zadostiučiněním, pomníkem, nikoliv skutečným, nýbrž v srdcích. U nás ovšem byl postaven pomník reálný, a to Josefině Havlíčkové v Havlíčkově Brodě, a stojí dodnes.

Za první republiky Svátek matek z podnětu Alice Masarykové šířila Československá ochrana matek a dětí se svou ústřední tajemnicí Olgou Stránskou-Absolonovou, sestrou Karla Absolona, známého objevitele Věstonické Venuše. Spolek využíval svátku k tomu, aby přesvědčoval veřejnost o nutnosti zřizovat poradny pro matky a děti, upozorňoval na špatnou sociální situaci některých matek nižších vrstev a pořádal pro ně veřejné sbírky. Od státu požadoval dostatek prostředků, aby všechny ženy mohly svou mateřskou funkci v pohodě a ve zdraví vykonávat. Ovšemže tuto neděli spolek pojímal i jako rodinný svátek: „Nemůže být krásného mateřství, není-li krásného spojení rodičů.“

Pokud jde o MDŽ, je zbytečné dnes vynechávat stávkující petrohradské dělnice. Únorová revoluce 1917 byla revolucí demokratickou. Právě proto se do Petrohradu vypravil T. G. Masaryk, aby s Prozatímní vládou uznávající parlament jednal o osvobození Čechů a Slováků. Skutečnost, že si ruské komunistky v roce 1920 vzaly 8. březen za svůj, svědčila jen o jejich neznalosti. Vzhledem ke své ideologii po celá desetiletí slavily nesprávný den.

Eva Uhrová