Povinná vizualizace projektu

ČRo 6 6.6.2007 22:10 Studio STOP - Dočkáme se antidiskriminačního zákona?

Informace v tomto článku byly aktuální k 31.08.2008.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer. Česká republika dosud dostatečně neimplementovala směrnice Evropské unie týkající se rovného zacházení a ochrany před diskriminací.

Z tohoto důvodu již byla proti České republice Evropskou komisí zahájena čtyři řízení o porušení smlouvy. Proč stále nebyl takzvaný antidiskriminační zákon schválen a implementován? V jakém stádiu se jeho projednávání nachází a co v konečném důsledku umožní?

Poslouchejte diskusní pořad Studio STOP, který právě začíná a u jehož poslechu vás od mikrofonu vítá Jarmila Balážová, dobrý večer a především nerušený poslech. Jak jsem již prozradila, vláda zatím neschválila návrh antidiskriminačního zákona, který má zajistit rovný přístup ke vzdělávání, práci, zdravotnické péči, sociálním výhodám či bydlení.

Projednávání předlohy, která má ochránit před diskriminací kvůli sexuální orientaci, zdravotnímu postižení, jazyku, náboženství či majetku, bylo původně naplánováno na třicátého května. Vláda jej však odložila a vrátit by se k němu měla na schůzi kabinetu dvanáctého června. Jak jsme prozradili, zákon chránící před diskriminací přitom měla Česká republika přijmout už při svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Kvůli neexistující normě proto státu hrozí sankce a ty mohou být, bude-li přístup České republiky i nadále liknavý, finanční.

Kabinet Mirka Topolánka se zákonem na ochranu před nerovným zacházením počítá ve svém programovém prohlášení. V koaliční smlouvě si stanovil termín do konce letošního roku. Antidiskriminační zákon připravovaly už minulé vlády. Poslední návrh loni vetoval Senát. Sněmovna v opakovaném hlasování Senát nedokázala přehlasovat, když návrh nezískal potřebných sto jedna hlasů.

Celý proces tedy startuje znovu. Nynější verze vychází z minulých předloh. Zákon má usnadnit i případné dokazování nerovného zacházení, nerozšiřuje vymezení diskriminace, jak ho nyní upravují české zákony. Nezahrnuje tak například diskriminaci kvůli manželskému stavu, či kvůli příslušnosti k politickým stranám. Ministrem, který zákon vládě předkládá, je Cyril Svoboda coby předseda Legislativní rady vlády České republiky a právě jej jsem se ptala na to, zda Českou republiku může neexistence zákona coby jediné členské země Evropské unie poškodit.

Cyril SVOBODA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády České republiky /KDU-ČSL/
--------------------
Česká republika patří, myslím, že dokonce k poslední zemi Evropské unie, která ještě nemá tento antidiskriminační zákon přijatý. V České republice se diskutovalo velmi výrazně, zda již stávající platná právní úprava, to znamená to, co je napsáno v Listině základních práv a svobod, v ústavě a podobně, jestli už stačí, nebo nestačí. No, a ten antidiskriminační zákon rozšiřuje, nebo, řekněme, provádí ten základní rámec ochrany rovných příležitostí všech, kteří by neměli být diskriminováni, ať už jsou to lidé z důvodu toho přesvědčení, barvy pleti, toho zdravotního stavu a podobně.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Název antidiskriminační zákon, to je samozřejmě ten zkrácený název, lehce evokuje to, že se bude zabývat dodržováním práv pouze určitých skupin obyvatel, je to tak, nebo může pomoci naprosto každému?

Cyril SVOBODA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády České republiky /KDU-ČSL/
--------------------
Tento zákon by měl být ten, který by měl pomoci každému, kdo je diskriminován, to si musíme definovat, co to je diskriminace, diskriminace znamená, že někomu je upíráno nějaké jeho právo nebo nějaký jeho nárok právě z důvodu, za který nemůže, vy nemůžete za barvu své pleti, nemůžete, já nevím, za svůj zdravotní stav třeba, nemůžete za své pohlaví a podobně. Stejně tak se musí respektovat vaše zásadní postoje životní, váš názor, vaše náboženské přesvědčení nebo něco takového ...

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
To, že jsem pracující matka například.

Cyril SVOBODA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády České republiky /KDU-ČSL/
--------------------
Ano a nikdo vás za to nemůže diskriminovat, to znamená, nikdo vám nemůže kvůli tomu upírat nějaké vaše právo, řeknu příklad, že do zaměstnání napíše zaměstnavatel, že hledá, já nevím, novou sekretářku, ale napíše tam, že kolektiv je mladý. Tím jasně říká, že vezme pouze ženu, která je mladá, no, a tím jsou diskriminovány zkušené a dobré sekretářky, které jsou třeba staršího věku, já nevím, přes čtyřicet, přes padesát let a těžko shánějí místo.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste naznačil, že se velmi diskutovalo o tom, zda potřebujeme k těm stávajícím legislativním úpravám, které máme, ještě další, čili zkráceně ten antidiskriminační zákon, usoudila jsem z vaší odpovědi, že tedy ano, proč při posledním jednání vláda přerušila to projednávání zákona?

Cyril SVOBODA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády České republiky /KDU-ČSL/
--------------------
Tak to dělala vláda ještě před volbami, protože vláda po volbách zatím nepřerušila tento bod, tento bod byl projednáván v Legislativní radě a bude projednán vládou jako vládní návrh, to znamená, že tady já nevidím žádnou velkou potíž, která by tady měla vzniknout.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Dáváte tedy antidiskriminačnímu zákonu šanci na projití?

Cyril SVOBODA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády České republiky /KDU-ČSL/
--------------------
No, dávám, ale nejsem si úplně jist, jak to dopadne v Poslanecké sněmovně, protože mám obavu, že tady je ještě velmi mnoho poslanců a poslankyň, kteří si myslí, že, že stávající právní úprava je dostatečná, pokusíme se přesvědčit, že trend evropský je, že tedy ta úprava je širší a ujišťuji, že tu úpravu, kterou navrhujeme, to není úprava, která by byla nějaká detailní, která by začala svazovat život nebo komplikovat situaci různým orgánům státu nebo něco podobného, na to jsme si dávali velký pozor, aby to neznamenalo nějakou zásadní komplikaci.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká republika měla mít tento zákon přijatý již v roce 2004, máme tříleté zpoždění. Českou republiku kvůli tomu čekala čtyři řízení, může to mít pro nás v budoucnu také sankce v podobě financí například?

Cyril SVOBODA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády České republiky /KDU-ČSL/
--------------------
Já věřím, že, že ten zákon nakonec přijme Poslanecká sněmovna a Senát a že bude podepsán panem prezidentem republiky, protože, znovu říkám, je to zákon vyvážený, neznamená nějakou novou přemrštěnou míru regulace, na druhou stranu někde přesněji popisuje, co může být diskriminací a kam a kdo všechno se může obrátit na ochranu svých práv.

Jediná otázka, která se bude velmi diskutovat, je postavení veřejného ochránce práv, protože podle toho zákona má existovat nezávislá instituce v každé členské zemi a v České republice je to ten veřejný ochránce práv nebo, jak se říká lidově, ombudsman, který má jistou roli podle tohoto zákona a diskutovat se bude, zda mohou jednotlivá občanská sdružení nebo organizace, nebo spolky a podobně se zabývat tou ochranou lidských práv, že by mohly podávat podněty. My jsme pro omezenější přístup, říkáme, že by mohly se tím zabývat pouze organizace, které to mají jakoby, v uvozovkách, v popisu práce, to znamená, že tady jsou pro to organizovány, jako například Amnesty International nebo nějaká jiná organizace tohoto typu, ale že by to neměla mít, to právo dávat podněty, jakákoliv organizace nebo jakýkoliv spolek.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakýkoliv jednotlivec samozřejmě ano, ale z množství těch občanských sdružení nebo nadací pouze ty, které se tomu věnovaly až dosud.

Cyril SVOBODA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády České republiky /KDU-ČSL/
--------------------
Přesně tak, to myslím, že bude solidní výsledek potom té debaty v Poslanecké sněmovně, protože já předpokládám, že právě když jde o nějaké sdružení nebo organizaci, nadaci, nebo občanská organizace nějaká, tak tyto organizace mohou mít i ve svých řadách kvalifikované síly, které posoudí, zda jde skutečně o vážný podnět, nebo zda jde pouze o podávání stížnosti pro stížnost.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Institucí, která by měla mít potom v gesci také vyřizování případů, které právě na základě tohoto zákona budou vznikat, by tedy, jak jste říkal, měla být Kancelář veřejného ochránce práv, v tomto případě Otakara Motejla, počítá se samozřejmě ale s rozšířením minimálně kapacity míst, jakým způsobem může toto ohrozit to, zda poslanci a následně senátoři budou ochotni hlasovat pro nynější úpravu?

Cyril SVOBODA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády České republiky /KDU-ČSL/
--------------------
Podle mě to nemůže ohrozit v žádném případě existenci tohoto zákona, popřípadě schválení tohoto zákona. Proč? Protože pokud by šlo o rozšíření počtu zaměstnanců Kanceláře veřejného ochránce práv, znamenalo by to, že to se bude dít až od nového roku, příštího roku, to znamená až po schválení nového rozpočtu. To znamená, že bude-li tento zákon schválen, tak se musí v rozpočtu počítat s jeho dopadem.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
ČSSD se nechala slyšet, konkrétně ústy Anny Čurdové, že má připravenu vlastní verzi antidiskriminačního zákona, že počká na to, s čím přijde vláda a pak že ji předloží, myslíte, že můžete počítat i s jejich podporou, jak se asi může lišit ta jejich verze?

Cyril SVOBODA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády České republiky /KDU-ČSL/
--------------------
Já teda vřele doporučuji poslankyni Čurdové a dalším podpořit ten vládní návrh, protože to je jediná šance, jak tento návrh může být schválen, jakmile by přišel jiný návrh a já si dokážu představit, že ten návrh by byl plný různých práv a znamenal by mimořádně detailní právní úpravu, a to samo o sobě ohrožuje přijetí toho zákona jakožto takového, to znamená, že vřele doporučuji i těm, kteří by podpořili, nebo kteří jsou připraveni podpořit tento návrh zákona z řad sociální demokracie, aby podpořili vládní návrh, protože to je norma, která má šanci na projití. Jakákoliv jiná detailní norma podle mě narazí a nemá šanci na projití.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
To byl ministr a předseda Legislativní rady vlády České republiky Cyril Svoboda, který měl být hostem dnešního pořadu přímo ve studiu, ale jednání v Poslanecké sněmovně mu v tom nakonec zabránilo. Jsem ovšem ráda, že další z hostů, která byla od počátku pozvána a nakonec do studia i dorazila, Pavla Boučková, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva, dobrý večer.

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
Dobrý večer.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsem skutečně ráda, než začnu pokládat dotazy, tak já jenom prozradím posluchačům Českého rozhlasu 6, že poradna, v níž pracujete, zaměřuje svojí činnost na právní poradenský servis pro potřeby jednotlivců, nevládních organizací i pracovníků státní správy. Sleduje a analyzuje dodržování občanských a lidských práv a platné a připravované legislativní normy.

Zaměřuje se na návrhy a iniciování systémových řešení. Pavlo, vy jste byla členkou pracovní skupiny, která úplně ten první návrh zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, tak zní totiž celý název toho zákona, my budeme používat zkrácenou verzi antidiskriminační zákon, proč jste se vůbec rozhodla s přípravou zákona pomoci, ono trošku tomu samozřejmě napovídá to, čímž se poradna, v níž pracujete, zabývá?

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
No, je tomu tak, protože my jsme už v době, kdy se začal návrh zákona připravovat, měli mnoho klientů, zastupovali jsme před soudy oběti diskriminace, tenkrát to byli většinou Romové, oběti rasové diskriminace ve službách nebo v přístupu k zaměstnání a my jsme naráželi docela citelně na skutečnost, že tady neexistovala právní úprava, na jejímž základě by bylo možné jednotlivým porušovatelům zákazu diskriminace tak, jak je formulován třeba v listině, ukládat skutečně efektivní sankce, protože tak, jak se tenkrát neustále tvrdilo a tvrdí se to dodneška, že přece máme úpravu v listině, která zakazuje diskriminaci a že to přece stačí ...

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
V listině které přesně, prosím?

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
V Listině základních práv a svobod, která je součástí ...

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A svobod, ano.

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
... ústavního pořádku a že to přece stačí, tak samozřejmě problém byl potom v tom, že jestliže chcete efektivně ochránit práva oběti před diskriminací, tak musíte mít možnost tomu porušovateli v případě, že soud skutečně diskriminaci shledá, uložit nějakou sankci, v tomto případě v civilním řízení žádat po něm náhradu nemajetkové újmy a prakticky pokud nemáte specifický zákon, tak listina vám, Listina základních práv a svobod vám také říká, že každému, myslím soukromé osobě, je dovoleno dělat to, co zákon nezakazuje a nikomu nemůže být přikázáno dělat něco, co zákon neříká, a pokud tedy zákon neříká, že oběti diskriminace přísluší nemajetková újma, není možné ji ani po tom porušovateli vymáhat, takže my jsme vedli soudní řízení na ochranu obětí diskriminace podle úpravy ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a samozřejmě bylo to nedostatečné a věděli jsme, že v mnoha případech je ta úprava velice těžko použitelná.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ve vašem případě bylo to rozhodování o to jednodušší, že jste narážela v praxi na mnoho případů, kdy jste citelně pociťovala absenci takového zákona, je to tak?

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
Přesně tak.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Shrňme pro naše posluchače, jaký je vůbec legislativní proces přijímání antidiskriminačního zákona?

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
Legislativní proces, když je to vládní návrh, začíná předložením návrhu do vlády, před tím samozřejmě probíhá práce na návrhu a ještě před tím na věcném záměru. Antidiskriminační zákon v té úplně první verzi začínal ve stádiu věcného záměru někdy, tuším, již v roce 2001 a pak se vedou složité diskuse s jednotlivými resorty o jednak těch konkrétních formulacích, které budou použitelné a jednak i o obsahu, to znamená, co v tom zákoně bude a co třeba už jde tak daleko, že to bude připadat jiným lidem v pracovních skupinách třeba nepřijatelné. Takže než, než ten zákon skutečně přijde do vlády, tak projde poměrně složitým procesem kolektivní diskuse a neustálého vylepšování. V našem případě, musím říci, byl připraven už v první verzi návrh, který je třeba ve srovnání s právní úpravou, jakou má Maďarsko, nebo jakou má třeba Rumunsko z těch nově přistoupivších a dalších přistupujících členských států Evropské unie, je poměrně minimální. Ten zákon už v té první verzi neměl žádné nějaké skutečně obrovské ambice jako třeba ty úpravy, o kterých jsem mluvila. No, a když je zákon potom předložen do vlády, předtím prochází jednáním Legislativní rady, která jako poradní orgán vlády k němu formuluje další doporučení, tak vláda samozřejmě může cokoliv v tom návrhu změnit, nebo, nebo dát pokyn, aby bylo změněno určitým způsobem, to už je zase otázka diskuse ve vládě. A potom návrh přechází do Poslanecké sněmovny, která o něm hlasuje v prvním čtení, probíhá druhé čtení, ve kterém jsou formulovány pozměňovací návrhy, následuje třetí čtení, ve kterém je předloha přijata nebo ...

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Zamítnuta.

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
... odmítnuta a následuje Senát, kde antidiskriminační zákon v té první verzi neprošel a vrátil se do Poslanecké sněmovny, které se už před volbami nepodařilo přehlasovat senátní veto. V takovém případě totiž musí návrh získat vyšší kvorum, a to je sto jedna hlasů. Takže už se pak návrh ani nedostal do dalšího stádia, kterým procházejí všechny legislativní normy, to znamená k podpisu prezidenta a publikaci ve sbírce.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
On už ten zákon jednou prošel Poslaneckou sněmovnou, říkali jsme to, pak bohužel neprošel Senátem, když Poslanecká sněmovna měla tu šanci přehlasovat Senát, tak se to nepodařilo, dokonce se získalo méně hlasů než při té první verzi, čím si to vysvětlujete, myslíte si, že politici si myslí, že ten zákon je nadbytečný, že ta naše dosavadní legislativa je dostatečně ochraňující před diskriminací, nebo že vůbec něco jako antidiskriminace není potřeba?

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
Já si myslím přesně to, co říkáte, to znamená, že jak politici, tak veřejnost si myslí, že žádný takový zákon nepotřebujeme. Problém je totiž v tom a já tedy vidím problém osobně v tom, že my máme za sebou čtyřicet let komunismu, v němž tady existoval velmi formální přístup k právům jednotlivců, k lidským právům jako takovým. A tento formální přístup my si stále neseme sebou, a to i do našeho chápání rovnosti. Podle chápání rovnosti, které sdílí většina veřejnosti, rovnost prostě znamená, že každý dostane stejně jako ten druhý. Zatímco ve vyspělejších západních státech, kde probíhala vlastně už od války diskuse, která se týkala rovných příležitostí různých znevýhodněných skupin, tam ty zákony ..., už dneska reagují i soudy, vlastně jsou zvyklé reagovat na to, že ochranu před diskriminací, ochrana před diskriminací se poskytuje znevýhodněným skupinám, to znamená těm, kdo jsou společensky znevýhodněni jednak nějakým historickým handicapem, jako jsou třeba ženy, nebo, dejme tomu, menšiny, kteří jsou marginalizováni, to znamená, společnost má tendenci k zlehčování jejich zájmů a kteří jsou v nebezpečí vyloučení.

To je třeba něco, co nemůžeme nalézt ani v různých rozhodnutích našich soudů, já zmíním třeba rozhodnutí Ústavního soudu, které se týkalo podávání přihlášky do systému sociálního zabezpečení, kdy Ústavní soud nakonec sice většinou, to znamená, ne všichni soudci byli přesvědčeni tak o tom, že takto mělo být rozhodnuto, nakonec shledal za diskriminační postup ministerstva práce, které požadovalo v praxi a i podle zákona, aby muži, kteří budou pečovat o dítě, podávají, podávali přihlášku k sociálnímu zabezpečení, což prakticky znamenalo, že ti muži tam museli přinést a vyplnit jeden kus papíru na Českou správu sociálního zabezpečení, ale nepřikazoval toto ženám, kde u ženy postačovalo, pokud uvedla až teprve zpětně a třeba i po dlouhé době, v kterých letech o dítě pečovala.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že ti muži byli v tuto chvíli diskriminováni?

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
Muži byli shledáni podle názoru Ústavního soudu jako diskriminovaní, já jsem k tomu chtěla říct, že zajímavé mně na tom případu připadá, že ministerstvo práce vlastně uvádělo, že to je jednoduchý úkon a že pokud jde o ženy, tak je nemoudré zatěžovat je takovým úkonem také, protože jednak ony většinou o ty děti pečují, takže zákon vlastně automaticky předpokládá nebo formuluje určitou domněnku, že ta žena bude spíše o dítě pečovat a ženy jsou navíc ve velmi znevýhodněném postavení, pokud se týče jejich situace na trhu práce, jejich potřebě, velké potřebě slaďovat rodinný i zaměstnanecký, rodinné i zaměstnanecké povinnosti a že tedy je naprosto přiměřené, aby jim bylo tímto způsobem odňato nějaké administrativní břemeno. A většina Ústavního soudu naopak dospěla k závěru, že buďto nemůže ministerstvo chtít podávat přihlášku od nikoho, anebo to musí chtít ode všech. Čili tady je taková tendence v podstatě nebrat v úvahu různost situací, nebrat v úvahu to, kdy jsou obsahově ty osoby ve stejné situaci a kdy jsou naopak v situaci různé, a proto by k nim zákon měl přistupovat různě. A to je vlastně podstata antidiskriminační legislativy, spočívá v tom ochránit ty, kdo jsou znevýhodněni už tedy v důsledku nějakých historických handicapů a zároveň odlišit situace, kdy právě kvůli historickým handicapům a nebezpečí vyloučení těchto skupin ohrožených osob by se mohlo stát, že by se s nimi zacházelo stejně v situaci, která je fakticky různá, anebo naopak různě v situaci, která je fakticky stejná.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A ty skupiny nemusí být vždycky znevýhodněny jenom historicky, jde samozřejmě o sexuální menšiny a tak dále, a tak dále. Ono v podstatě, když se do toho zahrnou všechny ty skupiny obyvatel, tak dostaneme velmi širokou základnu, v níž se může ocitnout naprosto každý, protože to může být žena, protože to může být homosexuální muž například nebo příslušník nějaké menšiny, proč si myslíte, že má veřejnost a také politici pocit, že antidiskriminační zákon se bude dotýkat jenom jisté části veřejnosti? Chybí dialog na to téma?

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
Myslím si, že tam jednak je celkem problém v tom, že se o té věci tady u nás nediskutuje, zde se prakticky předpokládá, nebo každý předpokládá, že ví, co to je diskriminace, ale lidé jsou schopni chodit potom se stížnostmi, že na úřadě mi nedali byt, a to je diskriminace, prostě každý má pocit, že diskriminace, znevýhodněné zacházení znamená, když jemu je upřeno něco, co on by chtěl. Ale to prostě není možné tímto způsobem chápat, není možné mít úpravu rovného zacházení, která bude zajišťovat, aby všichni dostali byt od města. Jde o to, aby ta antidiskriminační legislativa skutečně chránila proti těm nebezpečím a ty skupiny, které jsou skutečně zranitelné, což jsou ty, které jsou ohroženy, jak už jsem říkala, v důsledku předsudků, které jsou generovány velmi často právě historickým znevýhodněním a pak samozřejmě dalších faktických znevýhodnění, což se týká některých diskriminovaných skupin, jako jsou třeba zdravotně postižení.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
My už jsme několikrát opakovali, že Česká republika jako jediná členská země Evropské unie dosud dostatečně neimplementovala antidiskriminační legislativu, přestože už se dvakrát objevila nutnost třeba antidiskriminačního zákona i v programovém prohlášení vlády, ale podle vašeho názoru byla nějaká vláda už blízko?

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
To je strašně problematické tuto záležitost vyřešit pro jakoukoliv vládu. Když si vezmete, jak probíhalo schvalování antidiskriminačního zákona za sociálnědemokratické vlády, která by měla být teoreticky mnohem více nakloněna přijetí takové úpravy než vláda pravicová a jakým způsobem teď bude probíhat přijetí stejné legislativy, samozřejmě, že ten návrh je v současné době rozšířen o některé oblasti, které nebyly v tom prvním návrhu, protože byly do něj zapracovány další nové směrnice Evropské unie, které mezitím byly vydány, tak vidíte, že každá ta vláda s tím má obrovský problém, ono mně připadá, že ti ministři mají vůbec problém, aby sněmovně nebo i veřejnosti nějakým způsobem zdůvodnili, proč my potřebujeme úpravu rovného zacházení a nediskriminace, mně připadá, že s tím mají takový problém hlavně proto, že to, tomu sami nevěří a sami nemají, nemají dostatek ani vlastně teoretických nějakých znalostí, které by měli od svých spolupracovníků, které by jim samozřejmě jejich spolupracovníci měli dát, aby dokázali vysvětlit faktický přínos té úpravy. Problém je v tom, že skutečně u nás je situace taková, že ani v odborné veřejnosti nejsou dostatečně tyto skutečnosti známy, málo se o diskriminaci přemýšlí, málo se o ní diskutuje, a pokud ano, tak takovým tím formalistickým způsobem, typu nechtějme tady nějaké zvláštní výhody pro Romy, pro ženy, já nevím, pro koho, všichni si svá práva ochrání sami a hlavně se starejme, abychom všichni měli všeho stejně. Někdy se také potom považuje antidiskriminační legislativa za bezbřehou a tvrdí se, že je to jakási obdoba komunistických předpisů, které v socialistickém národním hospodářství se hlavně staraly o to, aby všichni měli stejně, ale ..., všeho stejně. Ale podle mého názoru problém je v tom, že, že ti lidé sami, ať už jsou to politici, nebo veřejnost, si prostě nedovedou představit, že by antidiskriminační legislativa měla znamenat něco jiného, než všem dát úplně stejně všeho. Ale takto antidiskriminační legislativa není konstruována a toto není jejím cílem.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Já nyní nabídnu vám a samozřejmě i našim posluchačům rozhovor s Džamilou Stehlíkovou, ministryní České republiky pro lidská práva a národnostní menšiny. Jí jsem se ptala, zda zákon vůbec je potřeba a jaké je její mínění?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně České republiky pro lidská práva a národnostní menšiny
--------------------
Pochopitelně, není to názor jenom našich odborníků v oblasti právní, ale i názor Evropské unie, neboť jsme již v roce 2004 měli implementovat evropské směrnice a nejšikovnější způsob, jak sladit ty směrnice s naším právním řádem, je právě /nesrozumitelné/ antidiskriminační zákon, který by upravoval diskriminaci nebo chránil občany před diskriminací a nemusel ty problémy řešit přes, dejme tomu, zákoník práce a další právní normy vztahující se ke konkrétním jednotlivým oblastem společenského života.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Koho ten antidiskriminační zákon potom v praxi může opravdu chránit?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně České republiky pro lidská práva a národnostní menšiny
--------------------
Antidiskriminační zákon v podstatě zaručuje právo každého občana na rovné zacházení, na přístup ke vzdělání, zaměstnání, k sociálním, zdravotnickým službám, zboží bez ohledu na věk, pohlaví, sexuální orientaci i /nesrozumitelné/ rasovou příslušnost, zdravotní postižení či náboženské vyznání.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude tedy teď účinněji bránit práva každého občana, který by mohl být diskriminován nebo by se mu nemuselo dostat rovného zacházení, jakým způsobem, zkusme si představit, že budu třeba matka svobodná, budu pracovat a právě proto, že mám dítě, tak mi nebude umožněn rovný přístup zacházení v zaměstnání, jaké bude moje právo vzniklé právě přijetím, dejme tomu, že bude přijat, antidiskriminačního zákona?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně České republiky pro lidská práva a národnostní menšiny
--------------------
Vy pak můžete jako občan, který má obavu, že je diskriminován, obrátit se na soud a ten soud v souladu s antidiskriminačním zákonem, pokud se rozhodne, že k tý diskriminaci došlo, nebo dochází, za a) musí přimět k tomu, aby od té diskriminace se upustilo a pak pochopitelně šlo by i o náhradu eventuálně vzniklé škody, takže s pomocí antidiskriminačního zákona je možnost u soudu domáhat se narovnání vztahu, kdy jednotlivec či skupina osob jsou diskriminovány.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tedy přímo u soudu, jak s tím souvisí návrh, aby byla rozšířena působnost veřejného ochránce práv?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně České republiky pro lidská práva a národnostní menšiny
--------------------
Ano, je to tak, jedním z požadavků evropských směrnic je to, aby působnost v oblasti ochrany lidských práv, ochrany před diskriminací institucionálně byla svěřena nezávislému orgánu a tím je u nás ombudsman, který ovšem bude nad touto oblastí dohlížet obecně, poskytovat eventuálně poradenství, mít, vést přehled o případech diskriminace, provádět jakousi celkovou inventuru toho, jakým způsobem tento zákon chrání občany před diskriminací a jakým způsobem se posouvá vůbec veřejné mínění a tato společná ..., společnost v této otázce.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Nynější vláda má ve svém programovém prohlášení to, že by ten zákon měl být přijat a implementován, ale není to první vládní prohlášení, které právě s přijetím antidiskriminačního zákona počítá, domníváte se, že teď už se opravdu najde ta patřičná podpora?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně České republiky pro lidská práva a národnostní menšiny
--------------------
Věřím tomu, protože je to dluh nejenom před Unií a před Evropskou komisí, od který nám hrozí opravdu žaloby a od Evropského soudního dvora značné pokuty, ale je to náš dluh před občany, protože opravdu pouze takový střešní zákon, který si pamatuje na mnoho oblastí diskriminace, může spolehlivě ochránit každého, každý může se ocitnout v situaci, kdy je diskriminován, ať už z hlediska věku, což je nejčastější forma diskriminace, či pohlaví, nebo zdravotního postižení a vlastně nemá tu jistotu, že od té diskriminace bude upuštěno a že vlastně dostane se mu náležitého zadostiučinění.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč si myslíte, paní ministryně, že Česká republika přistupuje tak, řekněme, poněkud liknavěji k přípravě a následnému přijetí tohoto zákona, objevují se informace o tom, že vlastně nejideálnější by to bylo v době, kdy byl premiérem pan Špidla, protože ten měl údajně k té tématice nejblíže. Koneckonců je i evropským komisařem, do jehož gesce zapadá oblast, jíž se právě antidiskriminační zákon věnuje.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně České republiky pro lidská práva a národnostní menšiny
--------------------
No, já nechci hodnotit to z hlediska politických osobností, ale z hlediska celé vlády je to pochopitelně neúspěch, je to velký rest, vůči nám už jsou čtyři správní žaloby, ostatně nebyl to jediný návrh, který pan premiér tehdejší Špidla neprosadil, nicméně já se nedomnívám, že tato nynější vláda je dál k ochraně lidských práv než premiér Špidla, protože to je jedna z priorit nejenom zelených, ale celé vlády a právě tím, že v rekordně krátkém čase ten antidiskriminační zákon už je připraven k projednání ve vládě a v podstatě už je projednáván, svědčí o tom, že všechny resorty, které za tento úkol odpovídají, fungují, fungují, kooperují, jednají a ten návrh je na stole, věřím, že do konce roku tohoto budeme tuto normu mít.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak moc se liší návrh od té předchozí předlohy?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně České republiky pro lidská práva a národnostní menšiny
--------------------
Ta předchozí předloha v něčem se liší, zapracovalo se do nové předlohy něco z těch poslaneckých návrhů, které se zdají býti rozumné a racionální, zapracovalo se pochopitelně do té předlohy i to, jakým způsobem se jednalo s jednotlivými resorty a především s ombudsmanem a taky ta norma odráží změny, který v legislativě od minulého a předminulého roku, kdy ten návrh byl projednáván, proběhly, takže tato norma je modernější.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Musely se do ní i zakomponovat jiné evropské směrnice, které mezitím byly přijaty?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně České republiky pro lidská práva a národnostní menšiny
--------------------
Je tam návrh, že by se do toho zapracovala i směrnice či směrnice týkající se sociálního zabezpečení, protože jeden z názorů je ten, že sociální zabezpečení patří k lidským právům, ovšem samotná ta myšlenka toho zákona je antidiskriminační, takže tam se promítlo devět ustanovení a antidiskriminačních směrnic, které se vztahují k této tématice, myslím evropské směrnice.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslední dotaz, opoziční ČSSD má údajně připraven vlastní návrh antidiskriminačního zákona, měla jste možnost jej vidět, myslíte si, že to může ohrozit přijetí toho, o kterém hovoříme a které naopak předkládá vláda nebo vládě ministr Cyril Svoboda?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně České republiky pro lidská práva a národnostní menšiny
--------------------
No, ono obecně v politice, v parlamentní demokracii platí, že vládní návrh má větší šanci na přijetí, protože opírá se o podporu koaličních stran, a pokud projde vyjednáváním ve vládě, tak většinou je to konsensuální, ale pochopitelně musí se jednat i s opozicí, věřím, že opozice podpoří i ten vládní návrh, pokud ČSSD doopravdy jde, abychom měli obecnou antidiskriminační normu, tak nebude vyvolávat kontroverzi, že má návrh lepší a ohrožovat přijetí zákona, který je výsledkem konsensu mezi všemi nejenom nevládními organizacemi, ombudsmanem, jednotlivými resorty, ale taky kraji a politiky všech, všech úrovní, což, si myslím, je zárukou přijetí tohoto zákona, já se domnívám, že ČSSD je si vědoma toho restu a náš návrh podpoří.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Mým hostem ve studiu je stále Pavla Boučková, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva, odbornice, která byla též členkou pracovní skupiny připravující tu první verzi zákona tak, jak jsme o tom hovořili. Pavlo, vy jste měla možnost slyšet ministryni Stehlíkovou, která říkala, že zákon je konsensem mnoha stran, Kanceláře veřejného ochránce práv, neziskového sektoru, politických stran, neutrpí tím na kvalitě, jak vám se líbí ta poslední verze?

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
Mně připadá, že vždycky je dobře, když zákonnou normu připravuje co nejvíce aktérů, zejména těch aktérů, kteří mají k té věci co říci a tu problematiku znají, protože potom ta norma bude vyváženější. Samozřejmě pak jsou ještě kompromisy, které jsou dány tím, že určité radikálnější úpravy jsou třeba pro někoho neprůchodné, ale já jsem velice spokojená s tou verzí tak, jak byla schválena, zejména jsem spokojená s tím, jak bylo podtrženo v té konečné verzi skutečně postavení těch klasických diskriminačních důvodů, to znamená rasa, pohlaví, náboženství, věk, sexuální orientace, zdravotní postižení, to znamená takových důvodů, kdy v důsledku předsudků a v důsledku materiálních rozdílností jsou ti lidé v nebezpečí, že budou ..., v rozdílných situacích s nimi bude jednáno stejně a tím budou znevýhodněni nebo naopak ve stejných situacích bude s nimi jednáno rozdílně.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Další rozhovor, poslední tentokrát, jsem natočila s opoziční poslankyní Annou Čurdovou z ČSSD. Ta totiž dle prohlášení ČTK prohlásila, že Česká strana sociálně demokratická připravila vlastní návrh takzvaného antidiskriminačního zákona, říkala: "Antidiskriminační zákon," cituji: "máme připravený, pouze čekáme, s čím přijde vláda a potom zvolíme variantu, s níž půjdeme do sněmovny." Sociální demokracie podle ní zvažuje také přípravu zákona o národnostních menšinách, protože se domnívá, že bude vzhledem k vývoji migrace potřebný. A co si myslí Anna Čurdová o potřebnosti antidiskriminačního zákona a o tom, že Česká republika čelí čtyřem řízením za nedodržení termínu implementace, který, zákona, který byl stanoven na rok 2004?

Anna ČURDOVÁ, poslankyně ČSSD
--------------------
Já si myslím, že ten zákon je potřeba ze dvou důvodů. Jednak, abychom uměli pojmenovat, co diskriminace je a aby také oběti diskriminace, kterých je celá řada, tak aby věděly, že tady existuje nějaká norma, na kterou se v případě, že mají podezření, že jsou obětí diskriminace, mohly odkázat, takže by to mělo mít i takový edukační význam. Co se týká toho přijetí, tak já si myslím, že vládní koalice ten zákon připraví tak, aby byl průchozí pro poslance Občanské demokratické strany, kteří v minulém období tento zákon nepodporovali a měli s ním obrovský problém. Takže naději na přijetí samozřejmě má, ale teďka je otázka, v jaké bude podobě.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím si vysvětlujete tak dlouhý proces přípravy zákona, dokonce už vlády sociální demokracie jej předkládaly a měly v programovém prohlášení jeho přijetí a nepodařilo se to, čím to?

Anna ČURDOVÁ, poslankyně ČSSD
--------------------
No, on sněmovnou prošel v tom minulém období a byl poměrně kvalitně připraven, bohužel o jeden hlas neprošel Senátem, takže tím pádem se vrátil, bohužel se vrátil těsně před volbami, kdy už vládní koalice byla víceméně nefunkční a měli tam problém komunističtí poslanci, kteří podmiňovali přijetí antidiskriminačního zákona tím, že bude zrušen lustrační zákon, takže z tohohle toho důvodu v tom minulém období byla smůla, že o ten jeden hlas zákon nebyl přijat. Teď nevím, proč tak dlouho, to znamená téměř rok, rok od voleb, trvá, než je zákon připraven, ale patrně hledá koalice ty nejméně bolavé cesty k tomu, aby pro ODS byl zákon přijatelný, to znamená, aby neměl žádná opatření, která by vadila právě poslancům této strany, která považuje tento zákon za naprosto nadbytečný a nepotřebný.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká republika musela čelit již čtyřem řízením kvůli neexistenci tohoto zákona, myslíte si, že pokud by teď zákon opět nebyl přijat, může nás to poškodit i finančně?

Anna ČURDOVÁ, poslankyně ČSSD
--------------------
Samozřejmě, že nás to může poškodit finančně, protože Evropská komise tyto záležitosti hlídá a ve chvíli, pokud zákon nebude projednán a přijat, tak v té chvíli může hrozit České republice poměrně vysoká pokuta.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy coby představitelka sociální demokracie jste v médiích uvedla, že vaše strana má připravenu vlastní verzi antidiskriminačního zákona, ale že samozřejmě teď počkáte na tu konečnou verzi, se kterou přijde vládní koalice. Myslíte si, že tam budou značné odlišnosti?

Anna ČURDOVÁ, poslankyně ČSSD
--------------------
Já podle té verze, kterou mám k dispozici, tak tam odlišnosti jsou, protože vládní koalice se skutečně vydala cestou, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. To znamená, z toho zákona vůbec vymizela definice přímé a nepřímé diskriminace, která v té naší verzi je jednoznačně, jednoznačně definována. Oni to nahrazují frází jakákoliv diskriminace, ale sami jistě uznáte a také posluchači uznají, že pod pojmem jakýkoliv si můžeme skutečně cokoliv, cokoliv představit. Dále oni vypouštějí veškeré pozitivní akce, které jednak Evropská komise připouští, nepovažuje je za diskriminační a dokonce zemím doporučuje, aby v těchto zákonech byly. Obrovským způsobem je sporná věc, kdy by měl o diskriminačních případech rozhodovat ombudsman a samozřejmě ten zákon celkově jako takový není vůbec konkrétní, je velice, velice obecný.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč je sporná právě působnost ombudsmana?

Anna ČURDOVÁ, poslankyně ČSSD
--------------------
Víte, já si myslím, že v celé řadě dalších dokumentů jsme upozorňováni na to, že by Česká republika měla mít rovné příležitosti, diskriminaci a celou řadu dalších otázek, které se těchto oblastí týkají, zabezpečeno institucionálně, my v téhle té chvíli máme ministryni bez portfeje, která je nebo která je zodpovědná za oblast lidských práv, rovných příležitostí a samozřejmě by institucionálně mohla být zodpovědná i za tuto oblast, nevidím důvod, nevidím důvod, proč mají tyto případy patřit pod ombudsmana, jednak on se tomu dlouhou dobu bránil a samozřejmě si myslím, že se také dostává určitým způsobem do střetu zájmů, navíc on sám by měl rozhodovat jako jeden člověk, možná nějaké jeho oddělení, které tam díky tomu bude zřízeno, co je a co není diskriminace, takže si myslím, že toto řešení, pravda, je asi nejlevnější z těch, které se nabízejí, ale je nejméně šťastné a v podstatě ten problém diskriminace nepostihne.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou instituci navrhuje ta, ten váš návrh?

Anna ČURDOVÁ, poslankyně ČSSD
--------------------
My jsme navrhovali, navrhovali jsme v podstatě ustanovení samostatného antidiskriminačního úřadu, který by se o tyto případy staral, ale samozřejmě ty cesty jsou různé, vždyť přece vláda navrhuje, navrhuje agenturu proti sociálnímu vylučování, pan ministr Nečas navrhuje vznik úřadu, který by se staral o práva dětí, tak samozřejmě tyto věci se dají nějakým způsobem dopracovat a je možné, aby vzniknul jeden úřad, který bude zastřešovat veškerou tuto problematiku, která se bude týkat rovných příležitostí, diskriminace, práv dětí a nevidím, nevidím důvod, proč by tady měla být například agentura proti sociálnímu vylučování, vedle ní úřad, který se bude starat o práva dětí, vedle ní úřad, který se bude starat o diskriminaci, když toto všechno se dá shrnout pod jednu jedinou instituci, která tady už možná třeba i existuje.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik Anna Čurdová, poslankyně sociální demokracie.
A poslední dotazy na mého hosta ve studiu Pavlu Boučkovou, máme zhruba šest minut, paní Čurdová upozorňovala na fakt a já bych chtěla omluvit kvalitu hlasu, jsem velmi ráda, že mi ten rozhovor poskytla, byla nachlazená, paní Čurdová upozorňuje, že z původní verze byl vypuštěný, bylo vypuštěno několik definic, jednak definice přímé a nepřímé diskriminace a také pozitivní opatření, které Evropská unie připouští, souhlasíte s tím tvrzením?

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
Takhle, já si myslím, že samozřejmě ten návrh byl v mnoha ohledech oproti té své předchozí verzi zjednodušen. Na druhou stranu tam podle mého názoru, alespoň co já jsem ten návrh viděla, jak byl, jak byl zpracován pro schůzi vlády, tam nebyly definice přímé a nepřímé diskriminace vypuštěny, ono pokud by tam totiž nebyly, tak by ten návrh nebyl ani kompatibilní s evropskými směrnicemi a naše orgány by nebo náš úřad vlády by velmi pravděpodobně takovou verzi nemohl ani doporučit vládě ke schválení. Na druhou stranu si myslím, že pokud jde o některé další výhrady, tak bych se zamyslela v této situaci nad tím, zdali skutečně je třeba trvat na nějaké puristické verzi, když se podíváme na to, jakým způsobem s otázkou úřadu nebo svěření pravomocí ombudsmanovi zacházely jak předchozí kabinet koaliční, v níž, v němž měla sociální demokracie většinu, tak současná vláda. Do, do vlády byl první návrh předložen ve dvou variantách, ve variantě Centra pro rovné zacházení a ve variantě ombudsmana. Tehdejší vláda zvolila variantu ombudsmana. Samozřejmě tím do značné míry celý ten návrh i diskvalifikovali potom, protože ho učinili zranitelným ze strany výtek, že toto řešení je nesystémové. Já souhlasím, je nesystémové, nicméně jak ten první návrh, tak teďka ten druhý návrh volí jako takzvaně levnější řešení ombudsmana. Nevím, zdali v této situaci, kdy ten návrh je vůbec ohrožen, aby byl nějaký návrh přijat, je dobré otevírat znovu diskusi, jak se to tedy mělo udělat. Jestli není lepší mít alespoň nějaký zákon než žádný.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Na druhé straně bude vůbec Kancelář veřejného ochránce práv z hlediska kapacity, nikoliv kvality těch pracovníků a zaměstnanců, moci dělat tuto tématiku na plné obrátky, nebude to skutečně tak, že máme zákon tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá?

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
Tohle už je potom otázka, jak konkrétní lidé na konkrétních místech se budou stavět k úkolům, které dostanou. Na druhou stranu já musím připomenout, že v evropském právním prostoru celkem moc nehrozí, že by lidé si stěžovali od rána do večera na diskriminaci, zejména v těch oblastech, které zákon pokrývá, což jest zaměstnanost, služby nebo zdravotnictví. Spíš je tady pravdou, že lidé, kteří jsou obětí diskriminace, si nestěžují, protože mají strach z různých odvet těch silnějších aktérů, jako jsou jejich zaměstnavatelé, nebo poskytovatelé služeb či poskytovatelé zdravotní péče. Nejsme prostě v Americe a lidé jsou zvyklí tady si mnohem méně stěžovat než, než jinde.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo se domáhat svých práv, řekněme.

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
Nebo se domáhat svých práv.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A rovného zacházení i s nimi samotnými. Další dotaz souvisí právě s těmi sankcemi, které by eventuálně mohly hrozit České republice v případě, že ten zákon opět nebude přijat v dohledné době, Česká republika už musela čelit čtyřem řízením ze strany Evropské komise, jak stupňová vlastně, nebo jak jsou odstupňována ta řízení a co může hrozit České republice?

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
To řízení o porušení smlouvy je jakýmsi prvním stupněm, tam jde o to, že řízení je nastaveno tak, aby členské státy spíše byly vedeny k tomu, aby splnily své povinnosti, než aby nebyly nakonec povinnosti splněny a bylo třeba uložit sankce. To znamená, že to řízení v prvním stupni je vlastně bez sankcí, je to taková červená kontrolka, která se rozsvítí jakoby na pomyslném pultu a signalizuje tomu členskému státu, že není všechno v pořádku, zejména tedy, že nesplnil povinnost, kterou ze smlouvy má a ke které se přistoupením ke Smlouvě o založení evropského společenství nebo k zakládacím smlouvám zavázal. Teprve když členský stát ani na další upozornění komise neuvede svou legislativu do souladu s komunitárním právem, potom hrozí skutečně velmi vysoké sankce. Ty jsou odstupňovány ...

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakém stádiu, v jakém stádiu jsme teď my, Česká republika?

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
Tuším, že my jsme v tom stádiu, kdy bylo rozhodnuto o zahájení řízení o porušení smlouvy, čili my jsme před, ještě před rozhodnutím o porušení smlouvy, ale to jenom tuším, já úplně to nesleduji, to správní řízení.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je vaše prognóza, velmi stručně, myslíte si, že má šanci antidiskriminační zákon být přijat a implementován do stanovené lhůty, tedy roku 2007 tak, jak stojí v programovém prohlášení?

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
Já si myslím, že šanci má, ale do značné míry záleží na tom, jak bude probíhat diskuse ve sněmovně a jak budou, bude předkladatel, to znamená ten ministr, který je zodpovědný za tuto předlohu, komunikovat s poslanci.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji mnohokrát, to byla Pavla Boučková, která byla hostem dnešního Studia STOP, odpovídala na moje otázky a děkuji také svým kolegům v režii, konkrétně Zuzaně Vlčkové a Radvítu Novákovi za to, že se technicky starali o to, abychom byli dobře slyšet a vám, milí posluchači, za pozornost. Loučí se ještě jednou Jarmila Balážová a Pavla Boučková.

Pavla BOUČKOVÁ, výkonná místopředsedkyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
--------------------
Na shledanou