Pracovní smlouva a její obsah

Informace v tomto článku byly aktuální k 31.08.2008.

1) druh práce
Pracovní smlouva musí obsahovat druh práce, který musí být vždy formulován tak, aby nevznikly pochybnosti o tom, jakou práci bude zaměstnanec vykonávat. V pracovní smlouvě může být sjednáno i více druhů práce za předpokladu, že je zaměstnanec bude skutečně vykonávat. Druh práce by měl být vymezen vždy tak konkrétně, aby nevznikaly pochybnosti - vhodný je podrobný popis pracovní činnosti.

2) místo výkonu práce
Pracovní smlouva upřesňuje také místo výkonu práce: obec nebo místo sídla zaměstnavatele. Podle charakteru vykonávané práce je v pracovní smlouvě možno dohodnout i více míst výkonu práce. Pokud jde o poskytování cestovních náhrad, je v takovém případě nutné považovat za tzv. pravidelné pracoviště vždy jen jedno místo výkonu práce, což musí pracovní smlouva též popisovat.

3) den nástupu do práce
Datum nástupu do práce je rozhodující pro vznik pracovního poměru.


Vedlejší ujednání pracovní smlouvy
Kromě podstatných náležitostí umožňuje pracovní smlouva dohodnout i náležitosti další, na kterých mají oba účastníci pracovního poměru zájem a která jsou v souladu s platnými právními předpisy. Pracovní smlouva dále obsahuje ujednání o mzdě zaměstnance. K náležitostem, které je dále možno dohodnout, patří i ujednání týkající se pracovních podmínek, stanovení pracovní doby a její rozvržení, platových podmínek apod.
Pracovní smlouva umožňuje rovněž ujednání o době trvání pracovního poměru. Je-li sjednáván pracovní poměr na dobu určitou, musí být výslovně vymezena doba jeho trvání. Lze to učinit:
uvedením konkrétního data

  • uvedením doby ukončení určitých prací (časté u sezónních zaměstnanců)
  • uvedením určité události (např. pracovní poměr se uzavírá do doby očekávaného návratu určité zaměstnankyně z mateřské dovolené).


pracovní poměr na dobu určitou nelze sjednat s:

  • absolventy středních a vysokých škol, odborných učilišť a učilišť vstupujícími do pracovního poměru na práci odpovídající jejich kvalifikaci
  • mladistvými
  • zaměstnanci, o nichž to stanoví kolektivní smlouva

Uvedený zákaz neplatí, pokud zaměstnanec sám zaměstnavatele požádá o sjednání pracovního poměru na dobu určitou.


4) zkušební doba
Pracovní smlouva může obsahovat též ujednání o zkušební době. Zkušební dobu je možno platně sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Podle ustanovení § 31 odst. 1 ZP, zkušební doba činí - pokud nebyla dohodnuta zkušební doba kratší - tři měsíce. Zkušební dobu nelze sjednat v případech, kdy nelze sjednat pracovní poměr na dobu určitou. V průběhu platně sjednané zkušební doby lze velmi snadno rozvázat pracovní poměr zrušením pracovního poměru ve zkušební době (podle ustanovení § 58 ZP). Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je její sjednání neplatné.

5) platové podmínky
Platové podmínky lze zakotvit přímo do pracovní smlouvy tzn. Nástupní plat (musí být zmíněno jestli je uvedena mzda hrubá nebo čistá) a její následné zvyšování. Častější obdobou je tzn. „ Platový výměr“, který pracovní smlouva obsahuje, musí se též uvádět datum platnosti platových podmínek a samozřejmě odkaz na pracovní smlouvu, ke které se vztahuje. Výhodou „Platového výměru“ je jeho měnitelnost.
Podle ustanovení §34 odst. 3 a 4 je zaměstnavatel povinen vystavit pracovní smlouvu v písemné formě.